2. Vaditi2.
Vaditi, il, zení; vadívati =
škoditi, překážeti, schaden, hindern, im Wege stehen;
nedostávati se, fehlen. —
abs. Pohnati ně- koho ze všeho, což vadí. Kn. rož. 58., 271.
To nevadí. Us.
Dch. —
komu. Co ti vadí ? Sych. To mu nic nevadí (neškodí). Zlob. Každému něco vadí (schází). D. Nic mu nevadilo (pití jedovaté). Výb.
303. —
(komu) v čem, kde. Maličkosť v tom vadí. D. V hloubce voda havířům vadila. Ml. —
komu v čem. To vadí úřadování duchov- nímu. Pal
. Dj. III. 3
. 79. To by mi vadilo. Us.
V. někomu v něčem. Nz. Musil svlékati se sebe, co mu vadilo v přijetí úlohy na sebe. Sš. Sk. 83. Co by nám vaditi mohlo
na cestě spásy. Sš.
IV. 14.