Valach, a, ValášekValach, a,
Valášek, ška, m., pl.
Valaši, Valaši. Strany původu vz Mz. 89. V. vlastně Vlach, člověk z národa gallského
či celti- ckého, der Wallach; ale od Čechů
Vlach na Italy,
Valach na lid ve Valachii se přenáší. Jg. Valachové v Uhrách, v Sedmihradsku a ve Valachii (Rumuni). Ein Wallache. —
Valachové v jihových. části Moravy a na Tatrách. Vz S. N. V-ši = lid ve Slezsku od Vojkovic podlé Bludovic k mor. Ostravě až na Bečvu
. Tč. Možná i pravdě podobné jest, že tak řečení Valachové v horách se- verovýchodní Moravy podnes žijící jsou poslovanění potomkové starých Bojů, je- likož i jméno jejich (Valach t. j
. Vlach, Valh
, Gallus) tomu nasvědčuje i zvláštnosti všeliké, kterými od ostatních Moravanů se dělí
. Pal. Dj.
I. 50. Pozn
. —
V. =
pastýř, druhý po bačovi, der Wallache, Schafknecht, Senn. Vz Bača. Šf.
, Bern.
, Dch., Frt., Šd., Ft. Bača jest vrchní ovčák na salaši, jemu podřízeni jsou valaši a honebníci, kteří ovce pasou; Kdy sú ovce na paši, sú při nich i valaši; V. je sprosté stvoření, ništ mlčati neví, by lásku od pána získal, všecko mu vyjeví; Hneďky v. valachovi velice závidí, kdiž u něho vícej sýra a žinčice vidí; V. myslí, že ve světě múdrejšího není jedině on, kdiž má ovce dobré ku dojení; V. v letě ovce honí z košára na trávu a v zimě jim dává do jesel potravu. Us. na Besky- dech. Tč. David bol prv valach, potom voják, potom král víťazský (= vítězný); Bača ho- spodarom je v búdě na salaši, musejú ho poslúchať při ovcách valaši; Duní vetor (vítr), duní v tona zelenom gruni, pase v.
ovce v otrhanej huni; Aj na holi a na holi,
na té nebenosné holi
, tam si valach fuja-
ruje a od země poskakuje; Hneď ráno musá
vstávať k dobytku valaši, by za včasu po-
dojili, čo majú v salaši; Není chleba na
salaši krem žinčica sama, ta je valachom za
pokrm i za nápoj dána; V letě smrdí v-chovi
demikatom kapsa, v zimě hladem zamorený
nestojí i za psa; V. veselý je, keď sa trochu
žinčice napije; Vycedil krev zlostný sedlák
z valacha (Abele) prvného; V. mnoho chodí,
mnoho bedlí, málo spí, málo jí. Na Slov.
Tč. Valáškové drobní, pasou ovce v rovni
.
Sl. ps. 199. —
V., valášek =
vykleštěný kůň,
protože takoví z Uher a Valachie do zá-
padní Europy přišli, der Wallach, verschnit-
tener Hengst, Mönch
. V-a udělati = klestiti.
V
. Návidí ho jako valach hříbě. Č. Mají tě
rádi jako v. hříbě
. Jg., Sř. (u J. Hradce).
Přeje mu co v
. hříběti. Vz Závistný
. Jg
.,
Lb. Je bit, jako cikánský v. U Žam. Kf.
Držijou na tě jak valach na hříbě (raději
by tě neviděli)
. Na Hané. Bkř. —
V. =
kle-
štěnec, řezanec, der Verschnittene. V. —
V. =
člověk lenivý, der Faulenzer. Válej se lenivý valachu. Us. Ten valach! Us. u Ronova a j. Rgl. —
V. =
lísky ve
sladovně na způsob střechy stavěné, sušírna s va- lachem, hvozd s valachem, die Satteldarre. Us. Jg., Šp. —
V. na Mor
. =
stroj na cídění obilí, druh
fukaru. Brt
., Vck.
V. = přístroj, na němž se točením desek vítr způsobuje a jím vymlácené obilí čistí. U Uher
. Hrad. Mtl. U Klobouk. Bka.
U Nivnice. Kch. V. = podlouhlý přístroj drátěný, na němž se čistí (spouští) obilí, když se věje. V jižní Mor. Šd. Cf
. Fukar (I. 377. ). Rozdíl mezi fukarem a valachem jest tento: V. bývá menší; na f-ru čistí se obilí právě vymlá- cené, tedy z plev, kdežto na v-chu valchují obilí již vyfoukané, aby odstranili z něho veškeru ostatní smotlachu (neřád). U Fry- štátu. Džl. —
Valášek =
bob, fazol. Děti v-šky šukají nebo cvrkají. Us. u Bechyně. Mý. —
Valášek = hra v karty. Obt. —
V. hromada země hnojem promíchaná ku hno- jení. Na Příbr. L. Šbk. —
V., osob. jm. V
. Ondř. Tov. 5.