Válečný, -ní
Válečný, -ní = vojenský, co k válce ná- leží, Kriegs-. V. nástroj, lid, život; lidem válečným město osaditi. V. V. přípravy, Har., stavitelství, stav, umění, lesť, zásoba, dějiště. Bur. Mocí v-ou do země vytáhl. Har. V bězích v-ných zkušený. Během v-ým na mizinu přišel. Sych. V. tažení, D., věci. Jel., oděv, Kram., zloba, Troj., cvičení. Jel., rada, pomoc, Us., Th., loďstvo, most, ná- mořnictvo, rohatina n. taras, škola, věda (válečnictví); v. loďstvo: operující a stálé (k obraně přístavův atd sloužící); operující: skládá se z lodí řadových (60 děl), z fregat (20 děl), brig, dělových lodic, skunerů, jacht a kuterů; stálé: z plovoucích batterií, pon- tonů, lodic atd. Vz. S. N., Loď. Způsobiti nepříteli možnou škodu platilo odedávna a platí podnes za pravidlo válečné. Ddk. II. 122. O v. lodích římských a řeckých vz Vlšk. 313., 318. V. tanec, vůz řecký. Ib. 385., 260. V. panoš. Trossbube, m., Dch., zpěv, píseň, moc, loď, mocnosť, Nz., náhrada, škoda, daň, nehoda, nepokoj, způsob, míra ( uvésti vojsko v míru válečnou), obyčej. J. tr., plat, náklady, přirážka. Šp. V. moc skládá se ze stálého vojska, válečného loďstva ná- mořského, ze zemské obrany a z náhradné zálohy. V. výstroj, událosť, vzteklice (Kriegs - furie), štěstí, sláva, podnik, zbrojivo, tažení, síla, hotovosť; zrušení v-né hotovosti, die Demobilisirung. Čsk. V. pole, das Schlacht- feld, pochod, der Kriegsmarsch, obvod, -sphäre, hlasatel, Heerrufer, klopoty, -stra- pazen, plenění, hluk, výprava, poplatek, je- viště, voj, kázeň, zástup, příběh. Dch. V. právo, vz Právo. V. stroje, Kriegsmaschinen: 1. ve starém veku: a) stroje házecí a metací: katapulty, ballisty, onagery: b) s. bourací: vrtáky, berany a stroje převážecí: tollenony, pohyblivé věže (potulky); c) s. záštitné: zástěny, želvy, kleště či zobáky a dravcové. — 2. Ve středověku: bombardy, hmoždíře, pušky, kartany n. čtvrtnice, srubnice, ta- rasnice, houfnice, sokolnice, harcovnice, ruč- nice, hákovnice a píšťaly. — 3. V nové době: děla rozmanitých rozměrů a ráží k nabíjení zadem i předem, hmoždíře a ručnice pře- dovky i zadovky. S. N. XI. 259. Zavazujíce se k víře, k poplatku a v-čné pomoci; Při této v-čné výpravě nepotkal se se žádným odporem; Jal se pomýšleti na v-čnou vý- pravu do Uher; V. zakročení; Lid v-čný zastavil se v ležení u Hostivaře; Král jen skrovné síly válečné s sebou vedl; Lid způsobilý k řemeslu v-čnému; Štěstí v-čné obracelo se k němu zády; Lid v-čný vy- zbrojiti; V. kníže; Přípravy v-čné a za- hraničné války málokdy zůstávají bez účinku na zemi vlastní. Ddk. II. 71., 122., 161., 163.. 225., 291., 293., 347., 376., 438., V. 175. (Tč. ). Při mnohých příležitostech roz- léhaly se české písně válečné. Šb. Lit. I 49. Má dostatek zbraně a ducha i umění v-ho. Pal. Dj. IV. 2. 154. V-čné štěstí ne- bylo po jejich straně. Šf. Kteříž sú proti JMti u v-čné časy ve straně odporné byli; Všecka rozdělení, kyselosti a nechuti miňte v-čné, ani vzpomínány buďte. Arch. IV. 466.. 468. Což se v-čných věcí dotýče. Půh. II. 395. Mezi lidmi té vlasti v-čný hněv bieše. Pass. 994. V. kniežata. BO. Během v-čný m to se děje. Ler. Tyto nepokoje a v-čné časy. List 1636. Ve v-čných časech proti nepřátelóm zmužile jsú u věrnosti stáli. List 1522. Najednou vyrazivše s v-čným pokřikem vrhli se jako lvové na vrata. Ddk. — V. = bojovný, udatný, statečný. V. muž. V.