Válečný, -níVálečný,
-ní =
vo
jenský, c
o k válce ná- leží, Kriegs-. V. nástroj, lid, život; lidem válečným město osaditi. V. V
. přípravy
, Har
., stavitelství, stav, umění, lesť, zásoba, dějiště
. Bur
. Mocí v-ou do země vytáhl. Har. V bězích v-ných zkušený. Během v-ým na mizinu přišel. Sych. V. tažení, D., věci. Jel., oděv, Kram., zloba, Troj., cvičení
. Jel., rada, pomoc, Us., Th
., loďstvo, most, ná- mořnictvo, rohatina n. taras, škola, věda (válečnictví); v. loďstvo: operující a
stálé (k obraně přístavův atd sloužící);
operující: skládá se z lodí řadových (60 děl), z fregat (20 děl), brig, dělových lodic, skunerů
, jacht a kuterů;
stálé: z plovoucích batterií, pon- tonů, lodic atd. Vz. S. N., Loď. Způsobiti nepříteli možnou škodu platilo odedávna a platí podnes za pravidlo válečné. Ddk. II. 122. O v.
lodích římských a řeckých vz Vlšk. 313
., 318. V. tanec, vůz řecký. Ib.
385., 260. V. panoš. Trossbube, m., Dch., zpěv, píseň, moc, loď, mocnosť, Nz., náhrada, škoda, daň, nehoda, nepokoj, způsob, míra ( uvésti vojsko v míru válečnou), obyčej. J. tr
., plat, náklady, přirážka. Šp
. V
. moc skládá se ze stálého vojska, válečného loďstva ná- mořského, ze zemské obrany a z náhradné zálohy. V. výstroj
, událosť, vzteklice (Kriegs - furie), štěstí, sláva, podnik, zbrojivo, tažení, síla, hotovosť; zrušení v-né hotovosti
, die Demobilisirung. Čsk. V. pole, das Schlacht- feld, pochod
, der Kriegsmarsch
, obvod, -sphäre, hlasatel
, Heerrufer
, klopoty, -stra- pazen, plenění, hluk, výprava, poplatek, je- viště, voj, kázeň, zástup, příběh. Dch
. V. právo, vz Právo. V. stroje, Kriegsmaschinen: 1.
ve starém veku: a)
stroje házecí a metací: katapulty, ballisty, onagery: b)
s. bourací: vrtáky, berany a stroje
převážecí: tollenony, pohyblivé věže (potulky); c)
s. záštitné: zástěny, želvy, kleště či zobáky a dravcové. — 2.
Ve středověku: bombardy, hmoždíře, pušky, kartany n. čtvrtnice, srubnice, ta- rasnice, houfnice, sokolnice, harcovnice
, ruč- nice
, hákovnice a píšťaly. — 3
. V nové době: děla rozmanitých rozměrů a ráží k nabíjení zadem i předem, hmoždíře a ručnice pře- dovky i zadovky. S. N. XI. 259. Zavazujíce se k víře, k poplatku a v-čné pomoci; Při této v-čné výpravě nepotkal se se žádným odporem; Jal se pomýšleti na v-čnou vý- pravu do Uher; V. zakročení; Lid v-čný zastavil se v ležení u Hostivaře; Král jen skrovné síly válečné s sebou vedl; Lid způsobilý k řemeslu v-čnému; Štěstí v-čné obracelo se k němu zády; Lid v-čný vy- zbrojiti; V. kníže; Přípravy v-čné a za- hraničné války málokdy zůstávají bez účinku na zemi vlastní. Ddk. II. 71., 122., 161., 163.. 225., 291., 293., 347., 376., 438., V. 175. (Tč. ). Při mnohých příležitostech roz- léhaly se české písně válečné. Šb. Lit. I 49. Má dostatek zbraně a ducha i umění v-ho. Pal. Dj. IV. 2. 154. V-čné štěstí ne- bylo po jejich straně. Šf. Kteříž sú proti JMti u v-čné časy ve straně odporné byli; Všecka rozdělení, kyselosti a nechuti miňte v-čné, ani vzpomínány buďte. Arch. IV. 466.. 468. Což se v-čných věcí dotýče. Půh
. II. 395. Mezi lidmi té vlasti v-čný hněv bieše
. Pass. 994
. V. kniežata. BO. Během v-čný m to se děje. Ler. Tyto nepokoje a v-čné časy
. List 1636
. Ve v-čných časech proti nepřátelóm zmužile jsú u věrnosti stáli
. List 1522. Najednou vyrazivše s v-čným pokřikem vrhli se jako lvové na vrata. Ddk. —
V. =
bojovný, udatný, statečný. V. muž
. V.