1. Váleti
1. Váleti, 3. os. pl. -ejí, válej, el, en, ení = koulením převrhovati, wälzen, herumwälzen, rollen; valchovati, walken, walchern, walgen, wälgern; dělati, strojiti, zurichten. Jg. — co: kámen. Br., sudy, sukno (ne: valcho- vati), D., těsto, chléb, Jg., prádlo, Us., hody (strojiti), Lom., poklony (dělati). Šm., Bern. Matka válí chléb. Us. Šd. V. železo, Nz., pecny. Šd. Príde ku jednomu chlapovi, čo vrchy válal. Dbš. Sl. pov. I. 89. Kde bys ich (=je), má milá, kde bys ich válela, dyž tam válů není? Sš. P. 88. Neuměj' chleba válet, ani ho do pece sázet. Slavie Nár. ps. 82. Kůň zuby válí (odhazuje). Us. Dch. — co čím, kým. Kámen válci v., prádlo válcem, trdélkem. Jg. Jedni druhými smích válejí. Št. Uč. 64. b. Kdo smích jiným válí, špatně se chválí. Č. M. 89. Smích va- lechu námi. Z. wit. 79. 7. Těsto rukama v. Dy mi chleba dává, popelem ho válá a tak mi ho hodí jako zlému psovi. Sš. P. 160. — co odkud: dříví s vrchu. Jg. — co kdy. Ve středu sem ho (chléb) válela. Us. Sd. V sobotu ju (košili) válí. Sš. P. 699. Vz V. co kam. — co z čeho: z těsta chléb. Reš. — co, koho, se kde: koho na čem. Kom. Na peci se v. Us. V. nezralé švestky mezi kameny, aby změkly. V. střídku v prstech. Jg., Kom. V. se v blátě jako prase, jako svině. V. V. se v prachu, Us., v bludu, Jel., v nepravostech, D., v popele. Br. V. něco v hrsti. Lk. Doma se v. Ler. Prase válí se v bahně a přece lidé po něm prsty obli- zují. Us. Vrů. V. sukna ve valše. Us. Šd. Co doma váleno (děláno), nevalně chváleno. Kmk. V. se ve sněhu. Us. Č. Válejí se po zemi. Sš. P. 733. Seber své věci, ať se ne- válejí po zemi. Us. Dch. — po čem: klády po drvěch v. Rkk. 19. — se za čím. Vlna za vlnú se válé. Rkk. — se kam: na jednu haldu, V., něco do sklepa. Us. Víno dolů v. kázal. NB. Tč. 64. V ten čas zástupové valéchu sě k Ježíšovi, aby slyšeli slovo božie. Hus II. 277. Mrtvé tela na niu (na zem) sa váľaly. Dbš. Sl. pov. I. 390. — se s čím = něco váleti. Reš. S kamením se váleti. Kom. — se. Roste tam travička, jen se vine, jen se válí. Čes. mor. ps. 80. Čer- nou masť jí dávám, aby se noha neválela (nejitřila). U Domažl. Němc. Kdo se hněvá, nechť se válí, však ho pán Bůh nepochválí. Prov. Nic nedělá, jen se válí (povaluje). Ros. — se kdy kde. Z jara při prvním hřmění po zemi se válejí, aby neměli bo- lestí v kříži. Vz více v Sbtk. 64., 66., 135., 266. — se jak. Moře vlnami odevšad se válelo. Kom. Lab. 58. — se s kým = tělesně obcovati, beischlafen. Us. Kšť. — se proč: smíchy se v. Jg. I. 54. Přes koleno válí (chléb). Er. P. 354. Válel se nahým tělem po kopřivách. Št. N. 136. Jako svině nechajíc vody čisté válé se s libostí v blátě, též utrhač... Vz Utrhač. Hus I. 230.