1. Váleti1.
Váleti, 3. os. pl. -ejí, válej, el, en, ení =
koulením převrhovati, wälzen, herumwälzen, rollen;
valchovati, walken, walchern, walgen, wälgern;
dělati, strojiti, zurichten. Jg. —
co: kámen. Br., sudy, sukno (
ne: valcho- vati), D., těsto, chléb, Jg., prádlo, Us., hody (strojiti), Lom., poklony (dělati). Šm., Bern
. Matka válí chléb. Us. Šd. V. železo, Nz
., pecny. Šd. Príde ku jednomu chlapovi, čo vrchy válal. Dbš. Sl. pov. I. 89
. Kde bys ich (=je), má milá, kde bys ich válela, dyž tam válů není? Sš. P. 88
. Neuměj' chleba válet, ani ho do pece sázet
. Slavie Nár. ps. 82. Kůň zuby válí (odhazuje). Us. Dch
. —
co čím, kým. Kámen válci v
., prádlo válcem, trdélkem
. Jg. Jedni druhými smích válejí. Št. Uč. 64. b. Kdo smích jiným válí, špatně se chválí. Č. M. 89. Smích va- lechu námi. Z. wit. 79. 7. Těsto rukama v. Dy mi chleba dává, popelem ho válá a tak mi ho hodí jako zlému psovi. Sš. P. 160. —
co odkud: dříví
s vrchu. Jg. —
co kdy. Ve středu sem ho (chléb) válela. Us. Sd. V sobotu ju (košili) válí. Sš. P. 699. Vz
V. co kam. —
co z čeho: z těsta chléb. Reš. —
co, koho, se kde: koho
na čem. Kom. Na peci se v. Us
. V. nezralé švestky
mezi kameny, aby změkly
. V. střídku
v prstech
. Jg., Kom. V. se v blátě jako prase, jako svině. V
. V
. se v prachu, Us., v bludu, Jel., v nepravostech, D., v popele
. Br. V. něco v hrsti. Lk
. Doma se v. Ler. Prase válí se v bahně a přece lidé po něm prsty obli- zují
. Us. Vrů
. V. sukna ve valše. Us. Šd. Co doma váleno (děláno), nevalně chváleno. Kmk. V. se ve sněhu. Us. Č. Válejí se
po zemi
. Sš
. P. 733. Seber své věci, ať se ne- válejí po zemi. Us. Dch
. —
po čem: klády po drvěch v
. Rkk. 19. —
se za čím. Vlna za vlnú se válé. Rkk
. —
se kam: na jednu haldu, V
., něco
do sklepa
. Us. Víno dolů v. kázal. NB. Tč. 64. V ten čas zástupové valéchu sě k Ježíšovi
, aby slyšeli slovo božie. Hus II. 277. Mrtvé tela na niu (na zem) sa váľaly. Dbš. Sl.
pov. I. 390. —
se s čím =
něco váleti. Reš
. S kamením se váleti. Kom. — se. Roste tam travička, jen se vine, jen se válí. Čes. mor. ps. 80
. Čer- nou masť jí dávám, aby se noha neválela (nejitřila). U Domažl. Němc. Kdo se hněvá, nechť se válí, však ho pán Bůh nepochválí. Prov. Nic nedělá
, jen se válí (povaluje). Ros. —
se kdy kde. Z jara
při prvním hřmění
po zemi se válejí, aby neměli bo- lestí v kříži. Vz více v Sbtk. 64
., 66., 135., 266
. —
se jak. Moře
vlnami odevšad se válelo. Kom. Lab
. 58. —
se s kým =
tělesně obcovati, beischlafen. Us. Kšť. —
se proč: smíchy se v. Jg. I. 54
. Přes koleno válí (chléb)
. Er
. P. 354. Válel se
nahým tělem po kopřivách. Št. N. 136. Jako svině nechajíc vody čisté válé se
s libostí v blátě, též utrhač... Vz Utrhač. Hus I. 230
.