VaněkVaněk, ňka,
Vaněček, čka, m. =
Václav. Cf.
Váňa. Něm. Wenzel. Dal. Vše tě fůra, Vaněk jako Důra (Pavel jako Havel, vše jedno). Vz Hloupý. Č. Poradil se s Vaňkem (utekl, vzal nohy na ramena, práskl do bot. Vz Útěk), sich aus dem Staube machen, das Hasenpanier ergreifen. Vz Uprchlý
. V., Č. S Vaňkem zmužilý se neradí.
Č. M. 118. S Vaňkem potazu brání (utíkání). V. —
V., osob. jm
. Tk
. 1
. 312., V. 63 V. Norb
., spis
., † 1835
. Vz Tf. H. I
. 176
., Šb. H. l. 302. — V. Fr., prof. a spis
., nar. 1824. Vz Šb. H. 1. 302. — Vz S. N.
