Varovati
Varovati, varovávati = opatrovati, ver- wahren, gehörig versehen; stříci, hlídati, bewahren, behüten, hüten, bewachen; na stranu dáti, odložiti, auf die Seite geben, beseitigen; odstoupiti, ustoupiti, odejíti, weg gehen, aus dem Wege gehen, weichen; se = stříd se, šetřiti se, zanechati, sich einer Sache entziehen, sich wovor hüten, in Acht nehmen, meiden; spořiti, aufbewahren, spa- ren. Jg. Cf. Varati, Vařiti. — abs. Varuj (ustup) haléři, ať groš sedne. V. Varuj otrubo, přijde bílá mouka. Prov. — co = hlídati, chovati, opatrovati. Ovoce, Plk., oheň, L., dítě, Bern., čistotu srdce. Tabl. Ten meč si ty vezmi, len si ho varuj ako oko. Dbš. Sl. pov. I. 385. Jedna musí doma ostať, dom varovať. Ib. 329. Pásol sa kŕdeľ bielych husičiek, varovalo ich (= je) pár čiernych očiek. Sl. ps. 331. Zámek mi dali v. Let. sl. III. 53. — (co) čím. Kožichy hřbety své varují (opatrují). L. Lukáš tedy slovem prvý varuje čtenáře, aby se nedo- mníval, že... Sš. L. 32. Varuj tím pryč (odstav to). Ros. — čeho. Svých hranic v. (opatrovati). L. Když u souseda hoří, varuj svého (odstav, chraň). Ros. Kdy on ve za- hradě včely varoval. Sl. let. IV. 77. Varuj (=šetř) peňáz, nebo člověk za ništ není, co se sebú nosí měšček z peněz vyprázněný. Na Beskyd. Tč. — koho (gt. ): lidu, šp. m.: lid. Brt. — koho, se čeho = stříci se. V. se oplzlosti, Kom., bezbožnosti, Br., zahálky. Kram. — D, V., Ros., Lom., Jel., Alx. Bu- deš-li zlá, varuj sa mňa, budeš-li dobrá, neboj sa mňa. Sš. P. 785. V. se klevetných řečí. Er. P. 103. Jiné na smrť nasazují, sami se jí va- rujíce. Pal. Dj. III. 3. 174. Protož pilně se varujte pejchy, zpoury, divokosti. Žer. Pří- sloví napomíná v. se příliš zdravých krmí, příliš velikého štěstí a příliš dobrých lidí. Har. II. 32. Neb jsem se toho jakž jsem živ varoval. Arch. V. 349. V. se pýchy. Chč. 626., 446. V. někoho chyb, vor Fehlern warnen. Dch. Varujte se takého diela; Zlí bojiece sě varovachu se zlého. Výb. I. 529., 144. Aby zahálky se varoval; Jak by se bludařů v. měli; Kněz soukromého se že- nami obcování se všelijak a úsilně v. má. Sš. II. 123., 172., J. 73. (Hý. ). Ješitného a marného mluvenie sě varuj. ZN. Varujme sě hřiechu; Varujiece se šachty, abychom v ni neupadli; Varuj sě psíkóv; Každý žid má se lichvy v.; Toho lánie se má každý v.; Pochlebenstvie má se člověk velmi v.; Daruov má se v. každý v duchovenstvie; Pilně se v. pádu v hřiech; Abychom se v-li lstivých a falešných prorokóv; Prosím, aby se v-li nehodných kněží. Hus I. 22., 137., 193., 214., 248., 376., 475., II. 106., 153., III. 282. (Tč. ). Varuj se té chyby, co se ti na jiných nelíbí; Zlého se varuj a křivdy snášej s tichostí. Na Mor. Tč. Tys neprátel tvoj, sám seba sa varuj; Vtedy panuješ, když sa zlosti varuješ. Na Slov. Té. Tím více se člověk ctnosti vzdaluje, čím méně se hříchu varuje; Modli se a zlých skutků varuj se; Varuj se přítele svého štěstí; Varuj se hostí, kteří mají ostí, sic jich budeš míti brzy dosti. Přís. Tč. Varuj se toho, kdo pomluvá koho. Na Mor. Tč. — co, se od čeho. Svá kola od cíle varuje (aby nenarazil). Ráj. V. se od hříchů. V., Br. V. se ode všeho nepravého. Chč. P. 4. b. Varujte se od rozkvasu du- chovníkového (a fermento phariseorum). ZN. Zaďakuj otcovi, materi, že ťa v-li od ohňa, od vody. Sl. ps. 381. Varuj sě od křivé přísahy, od obyčeje přísahy; Radil jest Ari- stoteles Alexandru, aby v-val se od vylitie krvi člověčie; Varujte se od každého la- komstvie. Hus I. 97., 157., 290. (Tč. ). Varuj se od ženy, jak chceš být od pádu zachrá- něný; Varuj se zdaleka od zlého člověka. Na Slov. Tě. Vz Ščebotný. — komu od- kud: s cesty (ustoupiti). V. — se před kým, před čím, dle něm.: lépe: se čeho. Jg., Š. a Ž., Brt. — se s čím před čím. V. se s něčím jako s prachem před jiskrou. Ctib. — se čeho v čem. Jediné varuj se v tom roztrženie a dalšieho příměřie, než naše úmluva svědčí. Arch. IV. 405. — co kde. Svoje peňáze varujú v truhlici sko- vané. Na Slov. Tč. — se čeho jak. Varuj sa s pilností zlej příležitosti; Varuj se ze všej možnosti od chlipnej příležitosti. Na Slov. Tč. — kdy. Hřiešníkóv nemáme za- mordovati, ale po třetiem napomenutie jich obcovánie se v.; Ne tak ovšem úzce varu- jeme se ot děl tělestných v neděli, jako židé hrubí sě varují v sobotu. Hus. I. 157., 136. Od chvály pokrytskej v každý čas sa varuj. Na Slov. Tč. Varovalo som ho v noci, ušiel mi on o polnoci. Dbš. Obyč. 156. — se. Lepší je: Varuj se! nežli: Neboj se. Koll., Š. a Ž. — s inft. Varuj se té věci dopustiti. Bern. Aby takový postav byl miery pravé 40 loket bez jednoho jakož obecně zdejší mistři varují v sobě držeti. Záp. měst. 1446. Proto varoval se (Pavel) tam kázati. Sš. I. 142. — aby — ne. Varuj se, abys nepadl. Bern. Varuj se, abys s ním nijak nemluvil. Br. V témž listu varuje ho Vladislav, aby knížatům saským příliš nedůvěřoval. Ddk. II. 321. Varuj sa, abys prátelov k hněvu nepozbu- dil. Na Slov. Tč. Vz Brániti. — aby. Kromě toho varuje (= napomíná) ho papež, aby hleděl vystříhati se všelikých přenáhlených exkommunikací. Ddk. II. 258. — si co = spořiti, sparen. Na Slov. Plk. Svoboda, po- ctivosť, ta všude panuje, které ju dievča má, nech si ju varuje. Dbš. Obyč. 3. Dar přátelský sebe (= sobě) varuj; Jak máš něco, varuj sobě, nech sa ti neztratí. Na Slov. Tč.