VarovatiVarovati,
varovávati = opatrovati, ver- wahren, gehörig versehen;
stříci, hlídati, bewahren, behüten
, hüten, bewachen;
na stranu dáti, odložiti, auf die Seite geben, beseitigen;
odstoupiti, ustoupiti, odejíti, weg gehen, aus dem Wege gehen, weichen;
se =
stříd se, šetřiti se, zanechati, sich einer Sache entziehen
, sich wovor hüten, in Acht nehmen, meiden;
spořiti, aufbewahren
, spa- ren
. Jg. Cf
. Varati, Vařiti
. —
abs. Varuj (ustup) haléři
, ať groš sedne. V. Varuj otrubo, přijde bílá mouka
. Prov. —
co =
hlídati, chovati, opatrovati. Ovoce, Plk., oheň, L., dítě, Bern
., čistotu srdce
. Tabl. Ten meč si ty vezmi, len si ho varuj ako oko. Dbš. Sl. pov
. I
. 385
. Jedna musí doma ostať, dom varovať. Ib. 329
. Pásol sa kŕdeľ bielych husičiek, varovalo ich (= je) pár čiernych očiek. Sl. ps. 331. Zámek mi dali v. Let. sl. III. 53
. —
(co) čím. Kožichy hřbety své varují (opatrují)
. L
. Lukáš tedy slovem prvý varuje čtenáře, aby se nedo- mníval, že... Sš. L
. 32
. Varuj tím pryč (odstav to). Ros. —
čeho. Svých hranic v. (opatrovati). L. Když u souseda hoří, varuj svého (odstav, chraň). Ros. Kdy on
ve za- hradě včely varoval. Sl. let. IV. 77. Varuj (=šetř) peňáz, nebo člověk za ništ není, co se sebú nosí měšček z peněz vyprázněný. Na Beskyd. Tč. —
koho (gt
. ): lidu,
šp. m
.: lid
. Brt
. —
koho,
se čeho =
stříci s
e. V. se oplzlosti, Kom
., bezbožnosti, Br
., zahálky. Kram. — D, V
., Ros., Lom., Jel
., Alx
. Bu- deš-li zlá, varuj sa mňa, budeš-li dobrá, neboj sa mňa
. Sš. P. 785
. V
. se klevetných řečí
. Er. P. 103
. Jiné na smrť nasazují, sami se jí va- rujíce. Pal. Dj. III. 3. 174. Protož pilně se varujte pejchy, zpoury, divokosti
. Žer. Pří- sloví napomíná v. se příliš zdravých krmí, příliš velikého štěstí a příliš dobrých lidí
. Har. II. 32. Neb jsem se toho jakž jsem živ varoval. Arch
. V. 349. V. se pýchy. Chč
. 626., 446. V. někoho chyb, vor Fehlern warnen. Dch
. Varujte se takého diela; Zlí bojiece sě varovachu se zlého. Výb. I. 529
., 144. Aby zahálky se varoval; Jak by se bludařů v. měli; Kněz soukromého se že- nami obcování se všelijak a úsilně v
. má. Sš
. II
. 123., 172
., J. 73
. (Hý
. ). Ješitného a marného mluvenie sě varuj. ZN
. Varujme sě hřiechu; Varujiece se šachty, abychom v ni neupadli; Varuj sě psíkóv; Každý žid má se lichvy v
.; Toho lánie se má každý v.; Pochlebenstvie má se člověk velmi v.; Daruov má se v. každý
v duchovenstvie; Pilně se v
. pádu v hřiech; Abychom se v-li lstivých a falešných prorokóv; Prosím, aby se v-li nehodných kněží. Hus I. 22., 137., 193., 214., 248., 376., 475
., II
. 106
., 153
., III. 282. (Tč
. )
. Varuj se té chyby, co se ti na jiných nelíbí; Zlého se varuj a křivdy snášej s tichostí. Na Mor. Tč. Tys neprátel tvoj, sám seba sa varuj; Vtedy panuješ
, když sa zlosti varuješ. Na Slov. Té
. Tím více se člověk ctnosti vzdaluje
, čím méně se hříchu varuje; Modli se a zlých skutků varuj se; Varuj se přítele svého štěstí; Varuj se hostí, kteří mají ostí, sic jich budeš míti brzy dosti. Přís. Tč. Varuj se toho, kdo pomluvá koho. Na Mor
. Tč
. —
co, se od čeho. Svá kola od cíle varuje (aby nenarazil). Ráj. V. se od hříchů. V., Br. V. se ode všeho nepravého. Chč. P. 4
. b. Varujte se od rozkvasu du- chovníkového (a fermento phariseorum). ZN. Zaďakuj otcovi, materi, že ťa v-li od ohňa, od vody
. Sl. ps. 381
. Varuj sě od křivé přísahy, od obyčeje přísahy; Radil jest Ari- stoteles Alexandru, aby v-val se od vylitie krvi člověčie; Varujte se od každého la- komstvie. Hus I
. 97
., 157., 290
. (Tč. ). Varuj se od ženy, jak chceš být od pádu zachrá- něný; Varuj se zdaleka od zlého člověka. Na Slov. Tě. Vz Ščebotný. —
komu od- kud: s cesty (ustoupiti). V. —
se před kým, před čím, dle něm.:
lépe: se čeho. Jg
., Š
. a Ž
., Brt. —
se s čím před čím. V. se s něčím jako s prachem před jiskrou. Ctib. —
se čeho v čem. Jediné varuj se v tom roztrženie a dalšieho příměřie, než naše úmluva svědčí. Arch. IV. 405
. —
co kde. Svoje peňáze varujú v truhlici sko- vané. Na Slov
. Tč
. —
se čeho jak. Varuj sa s pilností zlej příležitosti; Varuj se
ze všej možnosti od chlipnej příležitosti
. Na Slov. Tč. —
kdy. Hřiešníkóv nemáme za- mordovati
, ale
po třetiem napomenutie jich obcovánie se v.; Ne tak ovšem úzce varu- jeme se ot děl tělestných
v neděli, jako židé hrubí sě varují v sobotu. Hus
. I. 157., 136. Od chvály pokrytskej v každý čas sa varuj. Na Slov. Tč
. Varovalo som ho v noci, ušiel mi on o polnoci. Dbš
. Obyč. 156. —
se. Lepší je: Varuj se! nežli: Neboj se
. Koll., Š. a Ž. —
s inft. Varuj se té věci dopustiti. Bern. Aby takový postav byl miery pravé 40 loket bez jednoho jakož obecně zdejší mistři varují v sobě držeti. Záp. měst. 1446
. Proto varoval se (Pavel) tam kázati. Sš
. I
. 142. —
aby —
ne. Varuj se, abys nepadl. Bern. Varuj se, abys s ním nijak nemluvil. Br
. V témž listu varuje ho Vladislav, aby knížatům saským příliš nedůvěřoval
. Ddk. II. 321. Varuj sa, abys prátelov k hněvu nepozbu- dil. Na Slov. Tč. Vz
Brániti. —
aby. Kromě toho varuje (= napomíná) ho papež, aby hleděl vystříhati se všelikých přenáhlených exkommunikací. Ddk. II. 258. —
si co =
spořiti, sparen
. Na Slov. Plk. Svoboda, po- ctivosť, ta všude panuje, které ju dievča má, nech si ju varuje. Dbš. Obyč. 3. Dar přátelský sebe (= sobě) varuj; Jak máš něco, varuj sobě, nech sa ti neztratí. Na Slov. Tč.