Vážný
Vážný = od váhy, Wage-. V. mísky, Aqu., kniha, dům. — V., ého, m., subst. = kdo váží. Vz Vážní, 2. Der Wäger, Abwäger, Wagmeister. V. chleba. V. — V. = těžký, schwer. V. V. jest písek. Zlato jest nejváž- nější. Kom. V. vůz. Bern. Ten hošík je v-ný. Us. Vk. V. kýta. Us. Vk. Hrúdu dobře v-nú v rúchu uvázav. Pass 37. (Hý. ). — V. = co se na váhu prodává, wägbar. Zboží vážné a mírné neb loketní. Bck. II. 1. 72. Dva vozy se zbožím vážným vzeli. Pč. 17. — V. = náležitou váhu mající, vollwichtig. V. mince. V. — V. = mnoho platící, veliké váhy, platný, znamenitý, wichtig, von Wich- tigkeit, erheblich, viel geltend, ansehnlich, gross, Einfluss habend. Věc vysoce v. D. List velmi v. Plk. — V. = ctěný, poctivý, počestný, ctihodný, důstojný, achtbar, schätz- bar, würdig, ehrwürdig. Nz. V. ctnosti. Hus III. 20. Vysoce vážný. V. Někdy (byl) vážný, nyní žádný (ztratil úřad. Vz Úřad, Pyšný). D., Č. — čím: věkem, uměním, soudem. Jg. — V. = přísný, opravdový, ernst, ernst- haft, würdig, gesetzt. V. povídka. Nz. V. postava, dáma, nálada. Us. Dch. V. doba, ernster Augenblick. J. tr. Byla žena stará a vážná a ne nějaká mladice klevetná. BR. II. 206. Nastaly vážnější boje. Pal. Dj. III. 3. 51. Podlé našeho rčení a slibu dobře váž-
ného. Arch. II. 29. V Jihlavi s jinými mno-
hými v-nými a pilnými běhy dosti budem
míti činiti. Arch. II. 38. Málo v. V. Musíť
biskup býti v. Br. Směšné i vážné věci. Jel.
Vážní obyčejové toho muže. Kom. — v čem:
v činech a řečech. Troj. — V. = důkladný,
gründlich, nachdrücklich. V. řeč. Kom. — V. = vážící sobě, cenící, schätzend, achtend. — čeho: malých věcí v. Boč. — V. = vážen, čerpán býti mohoucí, schöpflich, schöpfbar. V. voda. Bern. = Tahoun v. = kdo za provaz táhne, der Seilzieher. V.