VdáníVdání, n.
, vzdání = jistý způsob obapol- ného založení a zavázání-se soupeřů před soudem k zaplacení zeměpánu a úřadníkům jeho peněžité pokuty od toho, jehož pře by na soudu nespravedlivá shledána byla (vadium, traditio, assignatio, poena vallata). Výb
. I. 129. Vz Kn. rož. §. 247, —291., Gl. 355. —357., Jir. Slov. pr., Jir. Rozpravy, Mus. 1844. 384. a 391.
, Kn. drn. LXIX. V. před odpovědí (v. po póhoně); v. bez pó- honné řeči (v
. bez práva, v. na komorníka);
v. v šíju. Vz Gl. 356
. V. o ohřeb i o šíju.
Exc. —
V. =
vydání za muže, die Verehe-
lichung. V. dcery mnoho jej stálo. Jg. —
V. a vdání-se = jití za muže, die Heirath. V.
za krále. Jel. Na v.
= zletilá. V., Kom. Věk k v
. hodný. Troj. Má dceru na v. Brt. P. 132., Er. P. 505. Takové nejsou ještě na v., aniž v luože Krista krále vjíti hodny jsú.
Hus III. 76. Sněhu netřeba sklízeti a děvčatům netřeba raditi ke v. Kda.