VědomíVědomí, n. =
vědomosť, vědění, das Wis- sen, Mitwissen, Vorwissen. Bez vědomí a vůle něčí (si něco osvojiti. Kom. ). V. Aby se to s v-mím vší obce dálo. V. Bez mého v. se to stalo, Jel., dalo. Br. Na v. někomu něco (o něčem) dáti (oznámiti). Lom., J. tr., Břez. 163., BO., Arch
. IV. 17. Že všechněm vůbec na vědomí dávají listem svým. Skl. I. 308. Jestliže by hormistr propůjčil komu kterú propojičku bez v. těžařův
. CJB. 357. V. něčeho nabyti. Us. Dch. Se svolením bratří svých, jakož i s v-mím přednějších země. Ddk. II.
213. Vy jste na vědomí (als Zeuge), že jsem chodil čistě. Us. u Dobruš. Vk. Posluhovačka je tomu na v
. (kann es bezeugen). Ib. Vk. Ptali
se, zdali glejtové poslaní ode sboru do Čech vyšli s plným jeho v-mím a svolením
. Pal. Dj. III. 3. 58. Já raději se ku vašemu vlastnímu v. táhnouti hodlám; Apoštol v. jejich se dovolává. Sš. II. 242. Toto zbožie postúpila bez našeho v. Půh. II. 254. Ptal se, děje li se to s je- jich povolením a v-mím či
nic. Čr. To se s volí a v-mím pána gruntu díti má. Nar. o h. a k. Křivduť mi na tom činí, bychť já jeho haněl kterým slovem, ani který mój mým v-mím. Arch. II. 36. Své vlastní pe- četi naším jistým v-mím dobrovolně kázali jsme přivěsiti k tomuto listu. List z r
. 1467. Tč
. Žádám Maška, coby jemu skrz Janovu paměť u v. bylo, aby před námi vyznal; Dokud nenie v., kto by vinú povinovat byl, dotud nenie žádná vina; Ta sukna pro- dána býti mají v-mím a z nich p. Mikulá- šovi záplata se státi. NB. Tč
. 4., 75., 45
. Bez v
. rychtářova něco si vzíti; Diel těch peněz bez v
. našeho rozšikoval, jak se mu zdálo; Učinil jest to bez vuole a v. poruč- níkuov. NB. Tč. 144., 194., 198. Dle nej- lepšího v. a svědomí
. J
. tr. S v-mím svých rodičův. Bs. S jeho vůlí a v-mím. Er. Bez v. a vůle soudců. Er
. Tato bylina mým vě- domím (= pokud já vím) zde neroste. Byl. —
V. =
svědomosť, das Bewusstsein, die Besinnung. V. jest jasné rozeznávání sama sebe ode všeho, co jest mimo představu své individualnosti
, osobnosti
(živá myšlénka své bytnosti). S. N. V. osobné. Sš. II. 88. Duše v něm byla
, ale vědomí ne. Šml. Le- žel tam bez v. Us
. Dch
. V. smyslů pozbyti; v. osláblé. Nz. lk. Už zase nabývá v. Dch. S v-mím (něco činiti = naschvál). V. Dobré svědomí nad všecko jmění, zlé však v. jest hořké trápení. Sych. Dle svého v. a své paměti (pokud kdo čeho vědom a pamětliv jest)
. J
. tr.
, Rd. K svému v. přišla (zpama- tovala se). Kmp. —
V. =
vědění, umění, znání, die Erkenntniss, Wissenschaft. V. Více jest při nich svědomí nežli v. Sych. Učinil to v plném v
. své převahy
, lépe: znaje dobře svou převahu, převahy své vě- dom sobě jsa. Pk.