Vějačka, víjačkaVějačka,
víjačka, y, f.
=
věječka, lo- pata široká a hluboká, kterou se obilí věje, čistí, die Wurfschaufel
. Na Mor
. Džl., Hý
., Tč., Šd., Brt. —
V. = čištění obilí vějačkou, das Worfeln. Přišel na v-ku. Us. Tč. —
V. = žena, která cévky vije, souká, die Spu- lerin. Us. Tč.