Vejce
Vejce (na Slov. a zastr. v Čech. vajce), e, (v obec. mluvě gt. vejcete), pl. vejce, gt. vajec (poněvadž bylo dříve: vajce a tento tvar se v genit. udržel); vajéčko a vajíčko (v již. Čech. vajíčko. Kts. ). Skloňuje se dle Pole. U Opav. a na Ostrav. vajco, pl. vajca, vajec, vajcam. Tč., Klš. U Frýdka vajco, vajko. Tč. Vejce = vajce m. ajce, das Ei. Cf. Bž. 48., 18., 106. Vejce m. vajce vedlé strsl. jajce, srb. jaje. Ht. Zv. 85. V. = podlouhlé a kulaté tělo v životě samic, v němž jest zá- rodek nového živočicha, ovum, das Ei. Dle Aristotela každý živočich rodí se z vejce. Jg. V. v užším smyslu = v. ptačí, z něhož se rodí písklata. Vejce se skládá se skoře- piny, bílku a žloutku. V. čerstvé, smrdlavé (pukavec), zlé n. prázdné n. větrné n. jalové, v plévce n. měkké škořepce (povrhel), za- lehlé n. zkažené pod slepicí (záprtek), Jg., nové (čerstvé), natlučené (zmach), prázdné (pouch, pouchle, foukanec, výdumek, výdy- mek), bez skořápky (potřepek, otřepek, ostře- pek; slepice nese ostřepky), Šp., nasedělé, stržené (angebrütetes Ei), matičkové (snesené po sv. Marii matičce 15. srpna; ta prý vy- drží až do jara), pod kvočnou n. zárodní, Us.; tvrdé n. na tvrdo vařené, měkké n. na měkko vařené, na másle, na máslo sázené, (Spiegelei, das Ochsenauge, Dch. ), nadívané (Ros. ), smažené, pečené (Ros. ); míchaná v.; červené n. malované (v již. Čech.: psané, Kts. ); ptačí, slepičí, holubí, kachní, husí, hadí, motýlí, hmyzu (Insektenbrut), krutí, líčí (kachní, u Strak. ), včelí, želví, mravenčí, žabí, muší (trusky), rybí (jikry), vší (hnidy). Jg. Vejce klásti, nésti (klásti tehdáž, když samice vejce vedlé vejce klade, jako to činí ku př. hmyz, D.; ale slepice vejce nese. Cf. Ht. Brs. 280. ). Us. V. k nasazení; v. vraziti do polívky; vejce převařené mělo by býti na měkko a je na tvrdo; stojánek, koflíček, lžička na vejce. Us. Dch. V. na nudle. Brt. P. 182. Výstup vejce, die Ovulation. Nz. lk. Slepice na vejcích sedí. V. V-ce vyseděti, kuřata z vajec vyseděti. Us. Polévka atd. z vajec. Košík, rendlík vajec. V-ce zanášeti, nasaditi, podložiti; doba sezení na vejcích; Dobré v. ve vodě se potápí a smrdlavé v. (záprtek) na vodě plove; V. se déle udrží jsouc zahrabána v mouce, v popele, v su- chém písku, v plevách, v řezance; na vlhkém místě v. brzy se kazí. Šp. Vejce povlečené (povlaky opatřené). S. N. Vz více v S. N. Z jednoho v. vyléhnutý. Bern. Snesla jsem vajíčko, snesla jsem jich padesát; Holubičko, snes vajíčko; Dejte vajíčko malovaný, sle- pička vám snese jiný; Já znám ptáčka v lese, strakatý vajíčka nese. Er. P. 25. a., 29. b., 61., 258. a. (Ht. ). Jest-li o jitřní hvězdno, slepice hojně ponesou. Ib. 37. Netrvalo to ani toľko, čoby kohút vajce zniesou. Er. Sl. čít. 70., Dbš. Sl. pov. I. 355. Ukázal jej ča- rovnô vajíčko; Dostal červené vajíčka. Dbš. Sl. pov. I. 349. Číků z Rájca, co kuje vajca. Mor. Brt. Na červené vejce byl tomu rok (o velikonoce). U Domažl. Němc., Nl. Ho- lubička snesla za rok tři vajíčka. Pís. Matka seděla na vejcích; V. basilišková vyseděti. Br. Vejce od farářova kohouta = veliké. Dq. exc. Sedí jako husa na vejcích (nepohnutě a stále). Us. Gth. Chodí po vejcích (jest opilý). U Litomš. Dř. Kokokovdák! snesla kura vajco na jarmak (snesla kura vajco za paták). Slez. Šd. Že vajec červených jiesti nebude, tak sě děkujíc pánu Bohu stalo. Arch. V. 317. Červenými vejci o velikono- cích o sebe ťukati, klepati (cikati, v již. Čech. Kts). Čapíš jako kura na vajcu. Slez. Šd. Spěš to budě, ež dy kokot snese vájco. Slez. Šd. Snese-li slépka hadí v. (= maličký postřepek). Sk. (Km. 1880. 547. ). Nedám mu dceru, i kdyby kočka v. snesla. U Žambk. Dbv. Je z divokých vajec (říkají o rozpu- stilém a prudkém). Tr. Musí jíti jako po vejcích (jeli cesta kluzka). Us. Dbv. O tom kydání s vajci sem nic nevěděl, aniž viem, by to kdo učinil. Arch. II. 36. Potkali mě husaři, vajíčka mně sebrali, nacpali mně sena, votavy; Vim ja ptačka v černem lese, on zelene vajca něse; Proutek se otočí, pár vajíček vyskočí. Sš. P. 45., 697., 734. (Tč. ). I s kury i s vaci. Půh. II. 235. Jsou-li na štědrý den hvězdičky, dají moc vajíček sle- pičky. Na Zlínsku. Brt. Jedí-li se koblihy na ulici, červené vajíčka ve světnici (je-li v ostatky teplo, na velikou noc bude zima). Na Zlínsku. Brt. Mařec sežene slepici s vajec (pro zimu neradno ještě nasazovati). Ib. Brt. Zdá-li se o vejcích, jsou z toho klevety. Na mor. Valaš. Vck. Nestojí za vejce. L. Vejce dnešní, chléb včerejší, tele šestinedělní a víno lonské. Č. M. Vejce jednohodinné, chléb jednodenní, přítel tridcetiletý jsou tři dobré věci. Koll. Spis. III. Cest 1. str. 53. I černá slepice bílá vejce nese. Č. M. Dokud vejce neuvře (= záhy). Č. Je tajný jako slepice na vejcích. Poř. Šd. Zachází s ním jako s malo- vaným vajíčkem. Sk. Tak s ním zaobchodí ako s malovaným vajce m. Mt. S. Posadil se jako v. z rosola. Ctib. Hd. Lepší dnes v. nežli zítra slípka; Drahé vajíčko v pom- lázce. Pk. Vejce slepici neučí. Vz Všetečný. Lb. Vajce a děvucha na brzě zapáchá. Slez. Tč. Mnoho křiku, vajco malé. Slez. Tč. I slepice bez vajca smelej vykrikuje ( = prázdná hlava více mluví než učena). Na Slov. Tč. Ani vajíčka bez něho nesní; Třeba s ním zacházeti jako s natlučeným vejcem; Šetřím ho jako červeného vajíčka (hovím mu co svěcené kosti. Mus. ); Počkej až kohout (kočka) vejce snese (= nikdy); Už v. mou- dřejší než kuře (V. chce být, moudřejší nežli slepice, Kšá., nežli kuře. Lb. Nemóže býť múdrejšé vajco od slepice. Na Slov. Tč. ); Jakoby ho z vejce vyloupal (hezký; vz Tělo, Hezký); Nebude tu červených vajec jísti (nedočká v té službě velkonoc nebo: umře do té doby); Podobný jako v. vejci n: Podobnosť jako vejce k vejci n.: Ani v. k vejci, ani mléko k mléku podobnější není. Vz Podobnosť, Podobný. Č. Hloupej Klíma dal v. za žejdlík vína. D. Bláznu vejce po- ručiti. Ros. Dal brdu v., on s ním neumí hráti (nemotorný u veselosti. Vz Najapný). Dobrá slépka i v žihlave (v kopřivách) vajce snese. Na Slov. Bern. Nesluší za vrabcem vejci házeti (spem pretio non emo). Vz Zisk. V. Vejcem za volem hází (dává vejce, aby vola dostal). Bern. Zlý havran, zlé vejce: zlý strom, zlé ovoce. Od vejce (od začátku) počíti. Bern. Škoda chlapu měkkého vejce, zdravější mu tvrdé (Cf. Škoda psu bílého chleba). — Vaječka n. semena v zárodcích, ovula. Rostl. I. 74. — V. = varle, die Hode. Komuž vejce otekou. Jád. — Vajíčko = ku- lovačka, fazole drobná, červená, eine kleine rothe, runde Bohne. Na Zlínsku. Brt. — V. beranní = lanýž bílý. Na mor. Valaš. Vck.