VejceVejce (na Slov. a zastr. v Čech.
vajce), e, (v obec. mluvě gt. vejcete), pl. vejce, gt
. vajec (poněvadž bylo dříve: vajce a tento tvar se v genit. udržel);
vajéčko a
vajíčko (v již. Čech.
vajíčko. Kts. ). Skloňuje se dle
Pole. U Opav. a na Ostrav.
vajco, pl. vajca, vajec, vajcam. Tč., Klš
. U Frýdka
vajco, vajko. Tč
. Vejce = vajce m. ajce, das Ei. Cf. Bž. 48., 18., 106. Vejce m. vajce vedlé strsl. jajce, srb. jaje
. Ht. Zv
. 85.
V. =
podlouhlé a kulaté tělo v životě samic, v němž jest zá- rodek nového živočicha, ovum, das Ei
. Dle Aristotela každý živočich rodí se z vejce. Jg
. V.
v užším smyslu = v. ptačí, z něhož se rodí písklata. Vejce se skládá se
skoře- piny, bílku a
žloutku. V. čerstvé, smrdlavé
(pukavec), zlé n. prázdné n
. větrné n
. jalové, v plévce n
. měkké škořepce
(povrhel), za- lehlé n
. zkažené pod slepicí
(záprtek), Jg
., nové (čerstvé), natlučené
(zmach), prázdné
(pouch, pouchle, foukanec, výdumek, výdy- mek), bez skořápky
(potřepek, otřepek, ostře- pek; slepice nese ostřepky), Šp
., nasedělé, stržené (angebrütetes Ei),
matičkové (snesené po sv. Marii matičce 15. srpna; ta prý vy- drží až do jara), pod kvočnou n. zárodní, Us.; tvrdé n. na tvrdo vařené, měkké n. na měkko vařené, na másle, na máslo sázené, (Spiegelei, das Ochsenauge, Dch. ), nadívané (Ros. ), smažené, pečené (Ros. ); míchaná v.; červené n. malované (v již. Čech.: psané, Kts. ); ptačí, slepičí, holubí, kachní, husí, hadí, motýlí, hmyzu (Insektenbrut), krutí, líčí (kachní
, u Strak. ), včelí, želví, mravenčí, žabí, muší
(trusky), rybí
(jikry), vší
(hnidy). Jg. Vejce klásti
, nésti
(klásti tehdáž, když samice
vejce vedlé vejce klade, jako to činí ku př.
hmyz, D.; ale
slepice vejce
nese. Cf
. Ht. Brs. 280. ). Us. V. k nasazení; v. vraziti do polívky; vejce převařené mělo by býti na měkko a je na tvrdo; stojánek, koflíček, lžička na vejce. Us. Dch. V. na nudle. Brt. P. 182. Výstup vejce, die Ovulation
. Nz. lk. Slepice na vejcích sedí. V. V-ce vyseděti, kuřata z vajec vyseděti. Us. Polévka atd. z vajec. Košík, rendlík vajec. V-ce zanášeti, nasaditi, podložiti; doba sezení na vejcích; Dobré v. ve vodě se potápí a smrdlavé v.
(záprtek) na vodě plove; V. se déle udrží jsouc zahrabána v mouce, v popele, v su- chém písku
, v plevách
, v řezance; na vlhkém místě v. brzy se kazí. Šp. Vejce povlečené (povlaky opatřené). S. N. Vz více v S. N. Z jednoho v. vyléhnutý. Bern. Snesla jsem vajíčko, snesla jsem jich padesát; Holubičko, snes vajíčko; Dejte vajíčko malovaný, sle- pička vám snese jiný; Já znám ptáčka v lese, strakatý vajíčka nese. Er. P. 25. a
., 29. b., 61., 258
. a. (Ht. ). Jest-li o jitřní hvězdno, slepice hojně ponesou. Ib. 37. Netrvalo to ani toľko, čoby kohút vajce zniesou. Er. Sl. čít. 70., Dbš. Sl. pov. I. 355. Ukázal jej ča- rovnô vajíčko; Dostal červené vajíčka. Dbš. Sl. pov. I. 349. Číků z Rájca, co kuje vajca. Mor.
Brt. Na červené vejce byl tomu rok (o velikonoce). U Domažl. Němc., Nl.
Ho- lubička snesla za rok tři vajíčka. Pís. Matka seděla na vejcích; V. basilišková vyseděti
. Br. Vejce od farářova kohouta = veliké. Dq. exc. Sedí jako husa na vejcích (nepohnutě a
stále). Us. Gth. Chodí po vejcích (jest opilý). U Litomš. Dř.
Kokokovdák! snesla kura vajco na jarmak (snesla kura vajco za paták)
. Slez. Šd. Že vajec červených jiesti nebude, tak sě děkujíc pánu Bohu stalo
. Arch
. V. 317. Červenými vejci o velikono- cích o sebe ťukati, klepati (cikati, v již
. Čech. Kts). Čapíš jako kura na vajcu
. Slez. Šd. Spěš to budě, ež dy kokot snese vájco. Slez. Šd.
Snese-li slépka hadí v. (= maličký postřepek). Sk
. (Km. 1880. 547.
). Nedám mu dceru, i kdyby kočka v. snesla
. U Žambk
. Dbv
. Je z divokých vajec (říkají o rozpu- stilém a prudkém). Tr
. Musí jíti jako po vejcích (jeli cesta kluzka). Us
. Dbv. O tom kydání s vajci sem nic nevěděl, aniž viem, by to kdo učinil. Arch. II. 36. Potkali mě husaři
, vajíčka mně sebrali, nacpali mně sena, votavy; Vim ja ptačka v černem lese, on zelene vajca něse; Proutek se otočí, pár vajíček vyskočí. Sš
. P. 45., 697., 734. (Tč. ). I s kury i s vaci. Půh. II. 235. Jsou-li na štědrý den hvězdičky, dají moc vajíček sle- pičky. Na Zlínsku. Brt
. Jedí-li se koblihy na ulici, červené vajíčka ve světnici (je-li v ostatky teplo, na velikou noc bude zima). Na Zlínsku. Brt.
Mařec sežene slepici s vajec (pro zimu neradno ještě nasazovati). Ib. Brt. Zdá-li se o vejcích, jsou z toho klevety. Na mor. Valaš. Vck. Nestojí za vejce
. L. Vejce dnešní, chléb včerejší, tele šestinedělní a víno lonské. Č. M.
Vejce jednohodinné, chléb jednodenní, přítel tridcetiletý jsou tři dobré věci. Koll.
Spis.
III
. Cest 1. str. 53. I černá slepice bílá vejce nese.
Č. M
. Dokud vejce neuvře (= záhy). Č. Je tajný jako slepice na vejcích. Poř. Šd. Zachází s ním jako s malo- vaným vajíčkem
. Sk. Tak s ním zaobchodí ako s malovaným vajce m. Mt. S. Posadil se jako v. z rosola. Ctib. Hd. Lepší dnes v. nežli zítra slípka; Drahé vajíčko v pom- lázce. Pk. Vejce slepici neučí. Vz Všetečný. Lb. Vajce a děvucha na brzě zapáchá. Slez. Tč. Mnoho křiku, vajco malé. Slez. Tč. I slepice bez vajca smelej vykrikuje ( = prázdná hlava více mluví než učena). Na Slov. Tč. Ani vajíčka bez něho nesní; Třeba s ním zacházeti jako s natlučeným vejcem; Šetřím ho jako červeného vajíčka (hovím mu co svěcené kosti. Mus. ); Počkej až kohout (kočka) vejce snese (= nikdy); Už v
. mou- dřejší než kuře (V
. chce být, moudřejší nežli slepice, Kšá., nežli kuře
. Lb. Nemóže býť múdrejšé vajco od slepice. Na Slov. Tč. ); Jakoby ho z vejce vyloupal (hezký; vz Tělo, Hezký); Nebude tu červených vajec jísti (nedočká v té službě velkonoc nebo: umře do té doby); Podobný jako v. vejci n: Podobnosť jako vejce k vejci n.: Ani v. k vejci, ani mléko k mléku podobnější není
. Vz Podobnosť, Podobný. Č. Hloupej Klíma dal v. za žejdlík vína. D. Bláznu vejce po- ručiti
. Ros. Dal brdu v., on s ním neumí hráti (nemotorný u veselosti. Vz Najapný). Dobrá slépka i v žihlave (v kopřivách) vajce snese. Na Slov
. Bern. Nesluší za vrabcem vejci házeti (spem pretio non emo)
. Vz Zisk. V. Vejcem za volem hází (dává vejce, aby vola dostal)
. Bern. Zlý havran, zlé vejce: zlý strom, zlé ovoce. Od vejce (od začátku) počíti
. Bern. Škoda chlapu měkkého vejce, zdravější mu tvrdé (Cf. Škoda psu bílého chleba)
. —
Vaječka n. semena v zárodcích, ovula. Rostl
. I. 74. —
V. =
varle, die Hode. Komuž vejce otekou. Jád. —
Vajíčko = ku- lovačka, fazole drobná, červená, eine kleine rothe, runde Bohne. Na Zlínsku
. Brt. —
V.
beranní =
lanýž bílý. Na mor
. Valaš
. Vck.