VelebaVeleba, y, f. =
velebnosť, die Herrlichkeit, Grösse, Majestät. Císařská v. Krok. V. nebes, die Herrlichkeit des Himmels. Dch. Hor- livosť podnět nejvíce béře od v-by stvořite- lovy; Uchvacovatel v-by královské. Sš. Sk. 238., J. 280. —
V. =
velebení, das Preisen
. V. krásy
. Dch
. A jemuž (Ježíši Kristu) v církvi křesťanské klanba a v. se děje. Sš. II. 80. (Hý. ). Od lidské se vzdálil od veleby. Sš. Snt. 61. —
V., y, m., osob. jm. Šd.