1. Vrše, e, vrš1.
Vrše, e,
vrš (vrž, D. ), e (dříve -i),
vrška, y, f
. =
špatná malá bouda, schlechtes, niedriges Häuschen, das Loch, der Winkel
, zastr. V., Mat. verb. —
V. =
košík z vrbo- vého proutí k lovení ryb, který se proti proudu klade, die Fischreuse. V
. Cf. KP. 111. 388. Rybář vrší loví. Kom. Vrška na chytání vrabců. Us. Úhořová v. D. Naháněti ryby do vrší. Bart. 197. 7. Vrš přes noc se potápí. Kom. Pod podobenstvím vrše; Co se míní tou vrší ? BR. II. 62. Aby ryb ne- lapali ani vrší vytřísali. Smila Osav. zř. selské. Nalezl sem hořčejší nad smrť ženu, jenž osidlo lovcóv jest a vrš srdce jejie, púta jsú rucě jejie; Podobné jest královstvie nebeské vrši puštěné v moře, jenž v sě béře všeho plodu ryby; Mezi křesťany jsú dobří i zlí jako u vrši jdú dobré ryby i zlé a na mlatě zrno i pleva. Hus I. 276., 323., II. 381. Ne- půjde ten po druhé do líčky ani do vrše. Prov. Jg., Šp. Smála se vrše bahnu a už sama v něm se plouží. Č. M. 92. —
V. mo- týlní, das Schmetterlingsnetz. Am. —
V. U vrše v Praze. Tk. II. 553.