Vrtiti
Vrtiti, il, cen, ení; vrtěti, ěl, ěn, ění; vrtívati, vrtívávati, vrtnouti. V., vertere, skr. kořen, vrt — vart, versari, lit. vertu, werde. Schl. — V. = obraceti, točiti, umdrehen, umrühren, herumrührend bewegen; vrtěním dělati, buttern, die Butter rühren, schlagen; se, sich drehen, umdrehen, bewegen, sich wenden, hin und her drehen, kreiseln. Jg. — abs. Vrť sem vrť tam (o nestálém). Ros. Vrť sem vrť tam (chtě nechtě) musil to udě- lati. Ros. Vrť sem, vrť tam, všudy krušno. Št. Vrť se jak vrť, nic na to nedá smrť. Pk. Dnes vrtíme (tlučeme máslo). Us. — co, koho: máslo (vrtěním dělati). Us. Víno na zbyt pité mysl vrtí. Kom. Po poli širokom tancúvajú skokom: koho raz pochytia, tak ho dlho vrťia, až pokial v ích hrsti dušu něvypustí. Ps. slov. Šd. — (se) čím. V. vřetenem. L. Hbitě vřetenem vrtěla. Ml. V. hlavou (kroutiti, točiti, pochybovati). Ros., D., Lom. Pes vrtí ocasem. Us. V. sebou, řití, Us., myslí (vrtkavým býti). Výb. Pod ocas nepřátelům... úlisně nelezl a jako pes ocasem k nim nevrtěl. BR. II. 693. a. Vrtí pořád mlýnkem (točí). To mně pořád ještě vrtí mozkem. Us. Šd. Vrtí kolem u studně, na voze (točí). Us. Šd. Vrtí hlavou, nepo- táhne. Bl. Jak ptáček zpívá, dycky vrtí řiťú. Na Ostrav. Tč. Kto-li mluví s člověkem sem i tam vrtě okem. Jir. Ves. čt. 58. Na zajíci sedí, kdož se zadkem vrtí. Smil. — co kde. Máslo v soudku v. Ml. V. ječmen na žernách, auf der Handmühle mahlen. Tč. — komu kde. Ale to ovocia a to hrozno vrtilo Ježibabe v hlave. Dbš. Pov. I. 41. — se (kde). Vrtí se co šiška na másle. Vz Ne- poseda. D. Ani se nevrtne (nehne). Jg. Vrť sa, dívča, vrť sa, já sa budu dívať. Brt. P. 71. Vrtí sa ako číha. Mt. S. I. 98. Vrtí se jako čamrda, jako šipka, Us., jako šprtálko
(obratná). Mor. Šd. Sem tam se vrtí. Kom.
Nevím, kam se vrtnouti (se uchýliti). Us.
Kdo se v kole štěstí příliš vrtí. Mudr. Co
se v jeho srdci vrtí. Jak se mu to v mozku
vrtí. Puch. Až se doktoru mozek v hlavě
vrtí. Paprocký. V mysli své se vrťte (o tom
přemýšlejte). BR. II. 249. a. Na zelené prti
kornútka sa vrtí, kornútka nevrť sa, strela
ti do srdca. Sl. ps. Tč. Na mysli se mu
to vrtí. Jel. Rozum slepě se mezi věcmi
stvořenými vrtí a motá. Kom. V. se okolo
čeho. Rad. zv. Či byste ma neprenocovali? I velmi vďačne! vrtila stará baba okolo neho. Dbš. Pov. I. 520. Smrť před očima se mu vrtí. Port. o stat. Vretienko vrtí sa jako na hody chlapča v ruke materinej. Sldk. 163. — čím nad čím. Vrtěl hlavou nad tím. Sych. Šd. — se kudy: po pokoji. Troj. Žádosti všelikými oklikami se vrtí. Š. a Ž. — čím za kým: Hlavou. Kom. Lab. 152. — kdy. Ludvík při tom sebe korunování hlavičkou vrtěl. Dač. I. 66.