VrzukadloVrzukadlo, a, n
. =
co vrzuká. Mor
. Šd
. Vrzúkati, iterat, slovesa
vrzati, knarren. Na Mor. a ve Slez. Šd. —
abs. Okno vr- zuká. Šd. Když těžký vůz jede za tuhé zimy po sněhu, to vrzúká, že to daleko slyšeti. Na Ostrav. Tč. —
komu. Boty mu vrzúkají. Mor
. Šd. Kolo mu vrzúká
. Šd
. —
kudy. Vítr oknem, dveřmi vrzúká (vrzuk dělá). Ib. Šd.