Vřeteno, vřeténko, vřetenéčkoVřeteno, vřeténko, vřetenéčko, a, n., v již. Čech.
předeno. Kts. V. od vrt, vart (vertere), skr
. várt-ana-m. Schl.
V. =
slou-
pec,
okolo něhož se něco točí, hřídel, osa, die Welle, um die sich etwas dreht, die Spindel, Achse, Spille. D., MV.
V. ku pře- dení = dřevěná tyčka, na obou koncích tenčí než u prostřed a dole opatřená kovo- vým kroužkem. V z S. N.
V. kapesních ho- dinek = kuželovitý závit na hřídelku kole- ček hnacích, na němž navinut jest řetízek.
V. šroubu = válcovitá čásť, na níž jsou zá- vity vypukle nařezány. Ostatně značí se jménem
v. často i jiné otáčivé válcovité části strojů, jako hřídele a pod. S. N. V. u lisu (vinného), V.; v. lepavé, ostré, zu- baté
, Rohn., duté, vodicí, Techn
., vozní, vodní, Mus., vrtací, Šp., k předení (okolo něhož niti se vinou), V.; v. šroubu
. Vz KP. II. 14. V. kotvy
, der Ankerschaft. Kpk. V. hnací
, die Treibspindel, soustruhu či soustružní, Drehbankspindel
, Šp.
, mlýnské (v žentouru), vz Prm
. IV. 199
.; v. v uchu, columella der Cochlea im Ohr. Nz
. Dávají pozor, až by upadlo vřeteno na zem děvě té, kterou který zamiloval; Upadlo mně břetýnečko, podý (podej) mně ho, mé sr- dečko; Nedává pak otřípač ten vřetena, leč ho políbí děva. Sš. P. 762., 763. (Tč. ). Máš prsty jako v-na. Slez
. Šd. Na Hané před- stavuje se Šperechta jako žena, jež vřetén- kem kolovratu dítkám břich probodá. Ddk. III. 185. Křidélka u vřetena, die Spindel- lappen. Šp. Křivý jako vřeteno; Otáčí se co v. Č.
Mohl by ho na vřeteně roztřásti (suchý jest). Bern. Přadlí předou buď na kolovratě aneb na v-ně s přeslenem. Kom. Obchodu svého hledíme, jako chudá žena po vřeteně. Ctib. Přítel n. příbuzný po vře- teně = po přeslici. Když by kdo umřel bez kšaftu ani kterého přítele po meči aneb po vřeteně maje. V. Přietel byl jemu po otci t. j. po meči, ale ne po mateři t
. j
. po vřeteně: Pakliby nižádný přietel pravý po meči neb po v-nu nezuostal; Na nejbližšie přátely po straně meče, na nejbližšie po straně v-na. Arch. II. 114., IV. 259
., 258. (Šd. ). Po v-ně od Ismaele pocházeli. Putov. sv
. 348
. Vz Meč, Přeslice, Pokolení. V. hřídel špulířní, D., hřídel kola vodního. Vys. —
V. = hlavní stopka n. řapík složeného listu, pokud jsou přikryty kvítím n. lístky, Rachis, axis, die Spindel. Rst. 55., 57., 117., 178., 181., 182., 516., Kk. 38., Čl. Kv. XXIX. —
V. =
hlavní větev květenství. Čl. Kv
. XXIX
., Schd. II. 207. —
V. = úzký
, způsobem vřetena uza- vřený průchod ve krávě, jímž tele projíti má a nemůže. Vz Kužel. Us. Hk.