VsoutiVsouti, vsuji, vsuj, vsuje, ul, ut, utí,
vsouvati, einschütten, einschieben, einschal- ten. —
co. (Vsuvné)
e vsouváme tam, kde by jinak skupenina souhlásek byla nevy- slovitelna neb neoblíbena
. Bž
. 36. Jiní ne jeden docelek a doplněk vsouvajíce skládají věty. Sš. II. 160
. (Hý
. )
. —
co kam. Ořechy
na řešata v. Ms. o Štěp. Vsuli popel na své hlavy. ZN
. V. něco
do něčeho. Us. Tč
. Své voje vsouval již
v země polské. Kká. Td
. 183. A myšlénku tu vsul
v řeč svoji
. Sš. II. 162
. —
kam jak. Do řady
po dvou členech v. Šim. 165. —
kde proč. V geni- tivě vsouvá se
k odstranění nelibých sku- penin
na konci pohyblivé aneb vsuvné
e, jako: služba — služeb. Zk. Ml. 3 9.