Vydařiti se
Vydařiti se, il, ení = zdařiti se, gera- then, wohlgerathen. — abs. Dílo se vy- dařilo. Us. Dva se vydařili. V. Ty hodinky se vydařily; Ten se vydařil! To se v-lo! Dch. Lov se nevydařil; Záměr jeho se v-řil. Us. Muži srdce smělejšího se v-li. Ler. — se komu. Vydařily se mu děti. Us. Že se 268* mně šuhajek vedařiti nemůže. Sš. P. 656. — se po kom: po otci. Us. — se z koho. Vydařil se z jiných. Ros. Ze sta sotva jeden se vydařil. Ros. Ze sekty této nevydařil se žadný čelnější theolog. Pal. Děj. IV. 1. 396. Z Pikhartů také by se snad někdo v-řil, ježto by.... Čr. — se čím: dobrou my- šlénkou (vyznamenati se). Ta břitva se vy- dařila svým dobrým ocelena. Dch. — se na co. Však se někdo na to zelí vydaří (přijde j zloděj). Us. — jak. To manželství se ne- šťastně v-lo. Dch. Ale účinek toho v-řil se naopak. Pal. Dj. V. 1. 170. V dobré konce se mu to v-lo. Kos. Ol. I. 146. Velkomysl- nosť Ptáčkova v-la se jim ke zlému. Pal. Dj. IV. 1. 95. Bohatstvo se v-lo v konce zlé. Kos. Ol. I. 146. — kde. Aby se vy- dařil na poli chlebíček. Er. P. 76. — kdy. Ríše ztratila panovníka, jaký se jen za sta- letí jednou vydaří. Ddk. III. 75. (Tč. ). — že. Též se mi to vydařilo, že jsem někdy zahřešil a lál (= accidit, přihodilo se mi); Někdy se to též vydaří, že se poškvrníme (accidit). Ve Slez. Šd. — aby. Vždy někdo se vydaří (najde), aby mi pravdu oznámil Žer. 331.