VydechnoutiVydechnouti, vydychnouti, vydchnouti (zastr.
vytchnouti), nul a chl, ut, utí;
vy- dýchati, vydychávati, vydychovati, aus-, auf- athmen, ver-, aushauchen, den Athem von sich geben. V. —
abs. Nedal mu ani v
., er liess ihn nicht zu Athem kommen. Dch. Mám krátký dech, nemohu vydychovati. Us. Dch. —
si. Keď už hodný kus bola prebela, myslí si, že si trochu vydychne; Tu si trochu vydychnul a dostal sa až do vrchovca. Dbš. Pov. VI
. 29., I. 146. —
co: vůni, ducha. Us. —
sobě (odpočinouti si). Jel
., Solf. —
sobě od čeho: od prací. Kr., Us. —
sobě kde: před soudnicí. Kom. —
jak: silně. Dch. —
co odkud. Tak ducha svého z těla vydechá. Msn. Or. 57.