Vydříti odkud: zVydříti odkud: z ruky. Ž. kl. CMD. 39. V. nůž z nožnic. Let. 374. —
proti čemu. Leckaks jeho (sbožie) dobývajíc i protiv pravdě vydrúc. Št. Kn. š. 30. (18.). —
na kom. Že na nich vydrú viece, než jim kázáno. Št. Kn. š. 157. —
komu čím. Kdo nechce vzíti, dobře mu prutem po řiti vydříti Us. Brt.