VyhasnoutiVyhasnouti, snul a sl, utí,
vyhasínati, na Ostrav.
vyhášati (Tč. ) =
přestati hořeti, ver-, auslöschen
. —
abs. Oheň vyhasl. Us. Brzy vyhasl. Vz Marnotratný. Č. Nechoď milý kým sú hore, ale keď svieca vyhasne
. Sl. ps. Šf. II. 132. —
kdy (kým). Znojemská větev vyhasla již r. 1197. knížetem Otíkem. Ddk. IV. 114. Ohně svatojanské
po půlnoci už vyhasínaly. Na Ostrav. Tč. —
kde. V kamnech již vyhaslo. Us. Šd. Uhlí
pod popelem jen slabě vyhasíná. Us. Tč. —
odkud. Ťažko je to, ťažko, dvom sa za- budnuti, keď z jich sŕdc nemôže láska vy- hasnúti. Sl. ps. 187.
, Sl. spv. I. 1.