Vyhledati
Vyhledati (zastr. vyhladati), vyhledati, vyhlídati, vyhlednouti, vyhlédnouti, vyhlíd- nouti, dnul a dl, utí; vyhledávati, vyhlédá- vati, vyhlídávati, vyhleděti, ěn, ění, vyhlí- zeti lépe než vyhlížeti, ejí, el, ení; vyhlí- zívati, vyhlížívati, vyhledovati, vyhledati, vy- hlídati, vyhlednouti = ven hleděti, vyzírati, heraus-, hinaus-, aussehen; patřiti, pozoro- vati, sehen, schauen; strměti, ven houkati, hervor-, heraussehen, hervorgucken, hervor- ragen, durchscheinen, sich blicken lassen; sočením atd. vybyti, ausmerzen, vertreiben; dobře udělati, vypracovati, besorgen; vy- chovati, erziehen, hledati, suchen, nachsu- chen, forschen, erforschen, untersuchen; vy- šetřovati, untersuchen, erforschen; žádati, pohledávati, um etwas anhalten, ansuchen, fordern, begehren, erheischen, erfordern. Jg. — abs. Vyhlédají kosti jeho (vyčnívají). Br. Vyhlížeti bledý, červený, zelený, pěkný, Bern.; všecek poplašený, poděšený v., Us., zma- tený, pomatený. D. Vyhlíží (vypadá) jako Pe- trovský (krutě), D., jako sedm drahých let; (vyzáblý), Prov., jako kuchtík (špinavý). Sych. Vyhlíží jak andílek, když z krbu vyletí. Čes. mor. ps. 210. V-ží tam jako u Jankova (vz Zpousta). Lb. Vyhlídáš, jakobys na čtvrtý den švrčky žral. Slez. Šd. Vz Vypadnouti. — co, koho. Dobře to vyhlídl. Us. Zemřelý, má-li otevřené oči, někoho vyhledí. Us. Šd. Milá jej vyhlídá (očekává), vrata mu voťvírá. Čes. mor. ps. 93. Už tři leta pomíjajú, sestry bratra vyhlídajú. Sš. P. 175. Dítě, psa, prase, husu, slepici atd. vyhlídati (vycho- vati), Us., blechy v-ti. D. Taková práce vy- hledává (potřebuje) celého člověka. Kom. Jeden díl..., který by to vyhledal; To vše vyhledávati. Skl. I. 357., II. 110. Solní hory neb prameny v-ti a zjeviti. Nar. o h. a k. Příhodnou dobu v., den geeigneten Moment ersehen. Dch. Pekaři to umějí vyhleděti (vědí, jak si hleděti toho, by boží dar byl pěkný). U Dobrušky. Vk. V-ti něčí přá- telství. Us. Kdo svú chválu vyhleduje, málo dobře postupuje. Na Ostrav. Tč. Co sme vynahlídali za oknem po něm a nic sme nevyhleděli. Us. Tč. Šak si já zas vyhledám to hezké děvče. Čes. mor. ps. 159. V. sku- tečnou událosť, den Thatbestand erheben. J. tr. Arcibiskup zcestná chování některých pánuov prelatuov tuze vyhledával a trestal; Z obojí strany pomocníky v-li. Dač. I. 171., 261. Vyhledávati samotu. Us. Pes dráhu zvěři vyhledává. NA. IV. 114. Tak hovorí, i hneď sa ho dá vyhladávat a vókol peklo celé pobehá. Hol. 33. Co i proti spravedl- nosti božskej bylo, že bych já cudzé dluhy vyhledávati měla. Sl. let. V. 253. (co, čeho) odkud Je-li dělenec složený, dělitel však pouhý, jest třeba podíl z každé jeho části při témž děliteli vyhledávati; Z rovnice hodnotu neznámé (veličiny) vyhledati. Šim. 42., 99. Dobrý malíř vyhledí a vyvábi z každého kraje něco vábivého (pilný pra- covník všudy se uživí). Šml. Věru bych si šohajíčka přičarovala, ale ne každého, enom jedneho, co vyhlédá z okenečka malovaného. Brt. P. 62. Vyhlédati koho z pouti, z města (naň čekati). Mor. Brt. Krev lidu z ruky strážného vyhledávati (požadovati) budu. Sš. Sk. 238. A já vy- hlednu z okna ven i uslyším ženu žalob- níkovu. NB. Tč. 251. I vyhledá z něho (z klobouku) jako z krbu. Chč. 450. Z matrik něco v. Us. Šd. Syneček přišel v poledně, ona děprem z lůžka vyhledně. Sš. P. 541. Bota jim z každého kouta vyhlídá. Proch. Vyhlídá mu ze škoreň sláma. Dh. Jen kdyby z toho něco vyhlídalo (kdyby byl z toho nějaký zisk)! Us. Dch. V. z okna, Jel., Br., Ros., něco z kněh. Us. Věž vyhlédá z moře. Rk. Vyhlídá mu mlíčen z kalhot (košile mu vykukuje). Us. Někoho z domu vyhleděti (sočením atd. vypuditi). Ros. Něco z dějin v. V. Z vtipu a mozku svého něco v. Har. — kudy. V. oknem, Sš. P. 147., Plk., skulinami. Kom. Lab. 90. Vyhledni, dceruško, vyhledni oknem ven, prachy-li to idú nebo Turci jedú ? Sš. P. 147. V. skrze okno. Kom. — (co) kde. Hrob za zdí. Us. Za tím místem věž vyhle- dala. Pref. Čeho pak si u nás vyhlížíte (= po čem slídíte)? U Zbir Lg. V pozemkových knihách něco v. Us. Šd. Zisk svoj na vi- nici Pána vyhledávať máme. Tč. exc. V-ti u někoho útočiště. Šb. Stř. III. 149. Vyhle- dávajíce toho při něm. Skl. I. 110. Nepře- stávali toho při nás skrze znamenité pří- mluvy vyhledávati. Apol. Vyhledával při něm rady; Vysvěcení náleželo vyhledávati v Němcích; U dvora císařova v Italii spásu svou vyhledával; Vyhledali na statcích jeho místo vhodné pro klášter. Ddk. II. 327., III. 17., 244., IV. 39. U prostřed zámku vyhlédá okrouhlá věž. Pref. 292. Jemu páni na plném soudu rozkázali, aby v rejstřích ani ve dskách nevyhledával. Arch. IV. 448. Vyhlížel (oče- kával) jsem ho před vraty. Us. Rgl. Něco v knihách, Us., skryté věci v příslovích. Br. Pivo ve spilce dobře v. (obstarati). V. Aby on (hofmistr) to mezi stranami vyhledal a na místě postavil. Jdn. 164. Své právo před soudem v-ti. Ml. — (komu co) čeho (be- gehren, verlangen, ansprechen, fordern). V. sobě místo, Plk., jiný byt, D., pannu. Kom. Víry posluchačů řečem svým v. Nz. Svého zisku, užitku, kozích vrátec, příležitosti, po- moci v., V., svého práva. D. Podobné po- moci vyhledával; Pasu aneb průchodu lidu svému náležitě v.; Svého vlastního zisku v. Skl. I. 87., 274., 332. Pobožní mužové to, čeho lid sprostý vyhledává, trpělivě jsou snášeli; Vyhledával spolku s Vršovci, čímž sám vlezl jest do pasti; Bořivoj jal se vy- hledávati přízně Boleslava. Ddk. II. 284., 363., 399. (II. 378., 393., III. 29., 34. — Tč. ). Vyhledával s ním styků přátelských. Šb. Dj. II. 273. V-val jeho milosti. Dač. I. 179., 321. Musel svěřiti se cele straně té, která vyhle- dávala jediné prospěchu svého a nikoli cí- sařova. Pal. Dj. III. 3. 105. Bůh by nemlčel a na mně prvním, potom pak na vlasti mé ostejchavosti mé by vyhledával. Žer. 322. To ne proto činil, jakoby pravdy v-val, ale jen Pána za slovo lapati chtěl. BR. II. 124. a. Svého zisku více než obecného dobrého v-vá. V. Vyhleděti sobě oči. Kom. Nehleď pořáde do té knihy, vyhledíš si oči. Us. Šd. Hledí, div si oči nevyhledí. Brt. S. 127. Nuž ten už potom len pozerá, dobre si oči ne- vyhľadi. Mt. S. I. 52. Dakde si azdaj dáky nocľal vyhľadáme; Ľubka málo, že si oči nevyhľadela na tej sláve, ktorú v tom zámku našla, sich blind sehen. Dbš. Pov. I. 22., II. 35. (Šd. ). V-vá sobě živnosť. Us. Šd. U našej zahrádky roste květ, pro moju galánku jede čert: vem si ju, čertičku, já nedbám, jinú si galánku vyhledám. Sš. P. 272. — komu. Sedláka nikde neukryješ, všude mu boty vyhlídají. Prov. Tč. — si koho proč: pro něco. Mus. 1880. 473. — co, čeho v čem. Vyhlížím v tom jako do zelí. Us. Vyhledá- vajíce v tom zvůle; Jakého prospěchu biskup Dětleb ve smíru tomto asi vyhledával, není nám známo. Ddk. II. 407., IV. 15. (Tč. ). Že sou nás v tom obě strany s náležitou ucti- vostí vyhledávaly, abychom... List z r. 1626. — kdy. Pan Ladislav po svém útěku mi- losti vyhledával. Dač. I. 179. Po nebožtíkovi teprva včil se to bude všecko vyhledávat Us. Šd. Ale ti synečka po čase vyhledám. Sš. P. 375. To se na ten čas vyhledalo, že k těm špitálům nemalé roty újezdné náležejí. List z r. 1581. — co, čeho čím. Joachym Novohradský z Kolovrat vyhledával pokut těžkých zřízením zemským pro sedláni. Dač. I. 182. Jal se ihned pustošením a pleněním kraje vyhledávati sobě náhrady nákladu vá- lečného. Ddk. II. 352. Vyhledával toho na měšťanech prosbami i hrozbami. Pal. Děj. IV. 1. 14. Mnozí dobří lidé o svůj statek skrze to přišli, nejsúce svědomi a neumějíce své spravedlnosti dskami vyhledati. Arch. IV. 448. — co zač. Někoho za vyslance vyhlídnouti, in Aussicht nehmen. Us. Dch. Za třetí choť vyhlídl si sestru Jindřichovu. Ddk. V. 166. On jest za jeho nástupce vy- hlídnut, in Aussicht genommen. Dch. — koho oč. Uhry o přátelství v-ti. Dač. I. 247. — za kým. Vyšla ze dveří a vyhlídala za ním, kam půjde. Us. Sd. — (co) proti komu. Slova proti někomu v. Br. Často proti ní vy- hlédaje. Biancof. — koho jak. Kteří v. je budou s kopím v domích jejich. Br. Rozšaf- ností svou slávy v-ti. V. Něčeho právem sou- kromým v. J. tr. Něčeho dychtivě v. Mus. 1880. 155. Pod záminkou rozkazu knížecího i msta soukromá neváhala obětí svých vyhledávati. Ddk. II. 405. Rys vyhlídá kořisť bystrým okem. Vrch. To mají purkmistr a rada, cožby se toho koli spravedlivě našlo, na své přísahy všecko v-ti. List z r. 1581. Tč. Vz V. co v čem. — čeho k čemu: příčiny k něčemu v. D. K daným rovnicím s n ne- známými mají se vyhledati takoví nasobitelé, aby... Šim. Opatrnosť dle úsudku sv. Te- resie především k vedení jiných lidí se vy- hledává. Sš. Sk. 16. (Hý. ). — čeho od koho, na kom. Věcí nemožných od někoho. n. na někom v. Ros., Br., J. tr. — (čeho) nač. Na všecky rozdíly v. (patřiti). Plác. Nemá sobě naň nižádných obtížností zúmyslně v. Pr. Vy- hledávalo se naň něco jiného. Dač. I. 179. Na tvou pomoc vyhlédám stále. Kom. Je na to vyhlídnut. Dch. — kam. Dům na moře vy- hlédá. Bern. — adv. dobře, zle, nemocně, zdravě, bledě, nevrle, zarmouceně, zkormou- ceně. Us. Něco (něčeho) pracně, Us., pilně v. V. — že. To se vyhlídalo (wurde ausge- späht), že tam chodí. 1532.