VyhubitiVyhubiti, il, en, ení =
vyhubeniti. D. —
V. = zkaziti, vykořeniti, zerstören, ver- wüsten, verheeren
, ausrotten
. —
co, koho: lid i krajinu. V. — Har
., Rkk
. —
jak: město z gruntu. V. —
odkud: rákosí z ryb- níku. D. —
co čím: zemi loupežem a me- čem. V. Císař se rozhodl
, že statky salc- burské ohněm a mečem vyhubí. Ddk. III.
275. —
kdy proč. Tam, kde za dob sv.
Vojtěcha r. 995
. mocná čeleď Slavníkovců
skrze pletichy Vršovců ukrutně jest vyhu- bena. Ddk. II. 404. —
kde. U kořene v. hloží. Hdk.