VyklátiVykláti, vyklati, vykoli, vykůleš, 3. pl. -lí vykol, klal, án, ání; vykálati =
vyhod- notiti, ausstechen
. —
co komu: oči
. Brikc. Koll
. Dej mi pravého přítele a
při něm mi třeba oči vykol. Č. M. 231. Nechoď, šohaji, v noci, vykoleš si oči. Sš. P. 291. Nikda vľk vl'kovi oko nevyklal; Chcel sa pre- žehnať, a vyklal si oko
. Mt. S. I. 93
., 125. Cisár mu dal oči vyklať. Mt. S. I. 27
. Vy- kolem si oči. Sl. ps. 183. A ti by radšej dali si oko vyklať ako o koňa príst (při- jíti); Dáme sa ti najest a napiť, ak si dáš jedno oko vyklať
. Dbš
. Pov. IV
. 84., I
. 264. (Šd
. ). —
se =
vyklíčiti s
e, hervorkei- men. Na Slov. Plk
.