VylučitiVylučiti, zastr. =
vyloučiti. —
V. =
vy- hoditi, werfen
. —
co kam. Hneď ju hodil do vysoka, hneď zas vylúčil na strechu. Dbš. Sl. pov. I. 272. —
co odkud. A to mi verte (věřte), tak mi sekyru z hrsti vylúčil, len tak hvižďala. Slov
. Šd
. —
se. —
V.
sa, auftauchen. Tu sa vylúči Hadogaspar
na vrch vody. Dbš
. Pov. I
. 57
.