Vymrskati
Vymrskati, vymrsknouti, skl, ut, utí; vymrskávati, vymrštiti, il, ěn, ění; vymršťo- vati = vyšlehati, auspeitschen, ausstauben; vybiti, vyhoditi, ausschlagen, ausschmeissen, ausschnellen; vzhůru vyhazovati, in die Höhe werfen, sprengen, aufschnellen. — koho n. komu = metlami n. bičem vyšlehati. V. — co: nohu. Hora vymršťuje oheň. D. V. před- loktí, armschnellen, kolena, knieschnellen. Čsk. Vymrštiti lišku. Vz Vymršťování. Mocně vymrskal kněží lakomú řka jim. Hus I. 300. V. pole (vysíliti). Us. — odkud: někoho z města, D., ze sedla (vyhoditi), Us., z dě- dictví. Šm. V. jezero z břehů. Nrd. Bed. 16. Pán Ježiš lichevníky z chrámu vymrskal; Vymr- skávaje z chrámu svatokupce. Hus I. 214., II. 259. (Tč. ). V. koho z cesty. Dch. Otěži z rukou se mu vymrskly. Lpř. J. Děj. I. 20. — co (komu) čím: si oko větví. Pulk. Sobě žílu náhlým skokem, D., sobě ruku. Šm. Vymrštila se mu žíla. Mor. Šd. V. ně- komu bičem. Us. Tč. Brzo-li mně ven ne- půjdeš, vymrskána prutem budeš. Sš. P. 14. Byl tam, co by kočce vymrskal (= krátce). U Příbramě. Šmk. — se. Zpruha se vymr- štila. Us. Ryba se vymršťuje z vody. Us. Ten se vymrskl (vyfintil). Us. Víčko u pou- zdra se vymrštilo. Us. Šp. — co, se kam. Vymrštil sa hore do povetria. Dbš. Sl. pov. III. 37. Na koňa se vymrštíš a hajda. Lipa III. 55. Vymrštil sem ho za dvéře. Us. Tč. Vymršťují-li se ryby často nad vodu, bude déšť. Us. Tč. Vymrštil se přes plot. Kká. Td. 84. Vymrskán byl v témdni Prušák za hranice. Ib. 200. Had do výšky se vymrštil. Západka vymrští se do výšky. NA. IV. 120. Losos vymrští se přes mříž. NA. IV. 121. — kým. Vymrskl sebou vysoko. Us. — kde. Vymrskal mu na dvoře, v kuchyni atd. Us. Mléko v té kávě bylo až příliš vy- mrskáno. U Rychn. Ntk.