VysílenýVysílený; -en, a, o, erschöpft, entkräftet, entnervt
. V. tělo, člověk, hovado; Pod ním sklesl kůň v-ný. Ddk. VI. 201. —
čím. Stříleloť se koulemi však veskrz jen kamen- nými, kteréžto, padajíce dálkou téměř vy- sílené do města, nepatrné v něm dělaly škody.
Pal. Děj. III
. 3. 123. V. těžkým na- máháním
, nemocí, vilností; Národ vnitřními spory v-ný. Šb.
Svět láskou vysílený. Vrch. Mth. I. 192
.