Vyslechnouti
Vyslechnouti, chni, chna (ouc), chnul a chl, ut, utí; vyslyšeti, slyš, še (íc), el, en, ení (dříve i: -šán), vyslýchati, vyslýchávati, vyslychovati, vyslyšovati = až do konce slyšeti, aushören, ganz anhören; uslyšeti, vernehmen, hören; poslouchati, Gehör ge- ben, Audienz geben; vyskoumati, vyšetřiti, aushorchen; zpovídati, Beicht hören; pře- slýchati, aushören, examiniren; uslyšeti, sklo- niti se k žádosti, erhören. Jg. — abs Kdo prve odpovídá, než vyslyší, ukazuje tím, že jest blázen. Prov. Co vám chci říci, račte vyslechnouti. Us. Tč. — co, koho: mo- dlitbu, prosbu, žádosť, prosícího, V., stíž- nosti, Kom., povahu pře, Troj., při, Zř. F. I. A. XVIII, Troj., celé kázání, Ros., ně- koho strany čeho, lekci, někoho (zpovídati), D., mši, svědky, žáka (zkoušeti), Us., vězně. Sych., J. tr. Hospodine vyslyš hlasy k tobě volajúcie. Rkk. 53. Obeslaný vyslyše žalobu, chce-li, může hned odpověď dáti, nach Ver- nehmung der Klage. Kol. 10. V. něčí zpo- věď; Je mi zle, aby mě Bůh vyslyšel. Us. Dch. Co mně řekne můj tatínek, jeho slova vyslyším. Sš. P. 582. A oni vyslyševše foj- tovú při všecku i svědomie, žádali roku. NB. Tč. 280. Vyslysujete chudé. Ždk. Vla- dislav vyslechl žalobu na Otíka vznesenou; Aby dílem další mínění strany obviňování z velezrady vyslechli; Tisíce vojínů vy- slechli kázání, přijali svátosť pokání a oltářní. Ddk. II. 424., III. 35., IV. 69. (Tč. ). V. pří- činy různice. Dač. I. 49. Bůh modlitby vy- slýchá. BR. II. 81., 511. (Šd. ). Vyslyšel-liby Bůh po každé pastuchu, všecko by stádo přes léto povzdychalo. Prov. Šd. — koho o čem. Přemysl vyslyšav o věcech minu- lých, byl toho nemálo vděčen. Háj. V. strany o zvolení znalcův. Řd. Svědky o článcích průvodních. J. tr. — koho v čem. Strany v jich rozepřích. Er. Žalovaného v žalobě v. J. tr. Ve zpovědi někoho vyslyšeti. Dch. V jedné mě věci vyslyšte. Us. Tč. — koho proč: pro přezvědění, dotázání. J. tr. An nás Bůh pro svou ku Kristu lásku vyslýchá; Že pro mnohomluvnosť svou ač chladnou vyslyšáni býti mohou. Sš. II. 88., 144. (Hý. ). — co odkud. Aby vyslechl konečně roz- sudek z úst císařových. Ddk. IV. 6. — co jak. Něčí vypravování mlčky vyslechnouti. Us. Sotva asi s nezkalenou radostí vyslechl zprávu o zpětném pochodu císařově. Ddk. II. 86. Zloděje útrpným právem v.; Věc gruntovně vyslýchati. Mus. 1880. 292., 495 V. něco zkroušeným srdcem. Pass. 668. Když krátce lidi vyslyší v jich úmyslech a potřebách. Vš. 321. Krátce vyslyš nás podlé své povolnosti. Sš. Sk. 264. V. ně- koho klidně, pozorně, dychtivě. Šml. — kde. Vyslýchati někoho ve škole, na úřadě, na soudě. Us. Šd. Všechny řeči vyslyšal pan mincmejstr přede všemi úředníky. Dač. I. 341. — kdy. Naděje byla, že by při tom sjezdu některé neřády a odpory vyslyšeli. Dač. II. 19. Pozoru hodno, že apoštolé před modlitbou ho vyslyšeli. Sš. Sk. 37. — co mezi kým. Dotud, dokudžbychom toho mezi stranami vyslyšeti a rozeznati neráčili. 1545. My to všecko mezi nimi vyslyševše takto o tom vypovídáme. 1547. Tč. exc.