Výspa, výsepkaVýspa, výsepka, y, f. =
ostrov, die Insel. Ráj, C, Mus
., Nz., Koll. 1. 106. V. z moře tohoto se výší.
Koll. I. 310. Od času, co stroskotána říše syrská, patřila v. ta (Cy- prus) k římské všeříši; Schodili tedy celou tu velikou výspu (Cyprus) až do Pafa města. Sš. Sk. 135., 152. (Hý
. )
. —
V., jm. pole u Kelče na Mor. Pk. —
V. =
nahromaděný písek a nános při ústí velikých řek, die Sandbank. Blř., Tč
. — V., die Schüttung? Dána mu lhota ode všech robot, platův a výspy do roka
. Pam. Val. Meziř. 227.