Vystavěti
Vystavěti, ějí, ěj, eje, ěl, ěn. ění; vysta- vovati = udělati, auf-, er-, ausbauen, anle- gen. — co: dům, město, V., zdi. Br. — co z čeho. V-viš pekny zamek z kameňa. Sl. ps. 223. Z jehožto (chrámu) zůstatků oby- vatelé nynější mohamedáni mešitu si v-li. Sš. Sk. 117. V. dům z kamene, ze dříví, z hlíny, Zlob., ze žuly. Ml. — co od čeho: dům od kamene, šp. dle něm. Jg. — jak: podlé nákresu. Ml. — co komu zač: do- mek za 1000 zl. — co s kým. Us. Vz Vy- staviti. — co kde (jak). Vratislav v-věl blíže Míšně samé poznovu hrad Gvozdec; Kolem chrámu dal chodbu vystavěti. Ddk. II. 319., IV. 261. V-vím klášter mezi ho- rami, tam budu bývať bez milováňa. Sš. P. 229. V. dům v lese, na skále, za dědinou atd. Chrám boží s pomocí milosti Kristovy v sobě vystavujeme. Sš. II. 63. — kdy (jak). Praha nebyla za rok v-věna. Kmp. Č. 129. Pod dvě léta nebude dům ten v-věn. Us. Nebožtík můj otec tuto chaloupku po ne- šťastném ohni s velikou nouzí vystavěl. Us. Tč. Vladislav r. 1121. poznovu vystavěl jest hrad Donín. Ddk. II. 451.