Vystříci
Vystříci (zastr. vystřéci), vystřehu, žeš, hou; střez, střehl a střáhl a stříhl, střežen, ení; vystřáhnouti, vystřihnouti, ul, ut, utí; vystříhati (zastar. vystřéhati), vystřáhati, vystrahovati, vystřahovati = návěští dáti, napomenouti o nebezpečenství, warnen, ver- warnen, warnend behüten, bewahren; se = vyvarovati se, ušetřiti se, štítiti se, sich hüten, sich vorsehen, meiden, fliehen, sich scheuen. Jg. Vz Srazovati. — abs. Kdo hrozí, vystříhá. Prov. Šd. A toť jsem vy- střižen od jistých lidí, ježtoť sú při tom byli. Arch. II. 7. — koho, se. V. Vystří- hala je. Ben. V. Aby se mohl každý v. a vyvarovati. Vl. zř. Úv. A někdy pokúše (ďábel) člověka v jeden čas, nemoha ho přemoci otejde, aby potom, když se on ne- vystřeže, spieše sklamal. Hus II. 58. I my máme pilně lid vystřéhati hlúpý a hovadný; Vystřez nás bohatcova psota, abychom ne tak jako on byli živi, a v též muky ne- upadli. Hus I. 77., II. 250. (Tč. ). Vystřiehaje své věrné a pravě, kterak bude hrozné. Hus II. 13. — koho, se čeho. Někoho škody, se hříchu; Co blázni velebí, toho se vy- střežeš; Všeliké zbytečnosti a nemírnosti se v. V. Zlého se v. Troj. A toho se jedno v., aby... O. z D. Vystříhal se toho, jako čert kříže. Us. Dch. Teho sa pilne vystríhaj, čo Bůh zakazuje. Na Slov. Tč. Vždy do- vede vystřihati se všelikého strannictvi; Všelikého sváru s králem římským se pe- člivě vystříhal. Ddk. II. 453., VI. 105. Jestli- žeby co v tom svolení scestného proti víře uznamenali, že nás toho vystřežete. List tábor. 1426. (Pal. Děj. III. 2. 248. ). Měli napotom vystřiehati se jich a nevcházeti v žádnou s nimi přízeň. Pal. Děj. III. 3. 170. Král od duchovních toho byl vystře- žen. Let. 247. Aby se života i učení fari- zejského vystříhali. BR. II. 71. Protož sě toho i vystřez. Kat. 316. Zlého se vystřieci uměl. Smil v. 76. V. se škody. Ib. v. 1186. V. sě věčné necti. Kšch. 2. Radil nám, jak bychom je židů vystříhali. Har. II. 45. A na to jsú znamenité pokuty dole psané, kdež se jich každý vystřiehati muož. Arch. V. 10. Vystříhajíce se jeho musimy hrubé ná- klady na to činiti. Půh. II. 541., 562. A když by chtěl Buoh koho vystřieci škody, zdaliby jeho nemohl vystřieci? Št. 30. Buoh syn dal múdrosť, aby uměl se hřiechu vystřieci; Kteréžto žádosti když se člověk vystřeže, ďábel nenalezne na něm, čím by měl se ho chopiti; Aby sě budúcieho hladu vystřiehli; Mají pilně patřiti, aby lakomstvie sě vy- střiehali. Hus I. 109., 280., III. 134., 192. (Tč. ). Maje hosta v domu, vystříhej se sporu. Prov. Šd. Vystřihli jsú sě té příhody. Troj. 475. — St. let., J. tr. — koho, se před čím (oč): před nebezpečenstvím, před ne- štěstím, před škodou, V., před pádem. Kom. Frankýn byv časně vystřahnut před těmi zálohami, hnul se k Táboru. Skl. 1054. Ale i před jiným ještě je nebezpečenstvím v-há. Sš. II. 215. To vám oznamuji, abyste se před takovým lhářem o peníze uměli vy- střiehati. Tov. 97. — Br., D., J. tr. — koho, se od čeho: od domácích, Ben. V., se od hříchu, Aqu., od falešných proroků. St. let. Vystříhá se od toho. Jel. Od zlostí v. Hus I. 356. Od zahálky se vystříhej, v práci drž bedlivosť. Mor. Tč. Od hríchu sa jak od hada vystríhajte pilne; Pekná vec jest od zlých mravóv pilne sa vystríhať; Vy- stríhaj sa od obžerstva a zlej príležitosti. Na Slov. Tč. By lidstvo kázní vystříhala od záhuby. Hdk. Za vol. 13. Od nesprave- dlnosti a útisků mýtaře vystříhá. Sš. L. 53. V-há od cesty široké, od pýchy; Od všetečného hledání zázraků a znamení je v-hal; V-hal od učení jejich. BR. II. 31., 640., 70. (Tč. ). Vystřezte se od falešných prorokuov; Sv. Ondřej v pútníkově postavě přišed od velikého hřiechu biskupa vy- střiehl. Pass. 10., 31. (Hý. ) Jiné od potky vystřiehají; A od toho chtě nás sv. Petr vystřieci die; Abychom od budúciech zlých pótek byli vystřeženi a všeho zlého ko- nečně zbaveni; Tak by s obú stranú od hřiechu se vystřiehli. Hus I. 84., 272., 356., 404. (II. 78., 292. — Tč. ). Vystříhali se od všeliké vilnosti. BO. Křiví apoštolé, od nichž vystříhal sv. Pavel. Št. — Pass., Br., J. tr. — co, se, koho z čeho. Jazyk z nelibých řečí v. Tkad. II. 26. Jaz vy vystřiehaji z toho. Hr. rk. 393. Vystřiehaj se také z toho. Smil v. 356. — odkud. Kdo tu pěsničku třikrát vyspívá, ten tři dušičky z pekla vystříhá. Sš. P. 47. — J. tr. — koho v čem. V. někoho v nebezpečenství. Kom. V tom já se nevystříhl. Půh. I. 358. V tom tě věrně vystřiehají. Smil v. 1846. Račte mi dáti věděti nemeškajíc, aťbych se uměl vystřéhati v tom. Arch. III 59. — J. tr. Jeho v tom vystřáhli. Skl. II. 254. — se čeho čím. Lidé káráním se toho vystříhají. Pr. m. Šťastný, kdož příhodou cizí v-há se před svou škodou. Č. Vystřezte se škody mou ztrátou. Št. Aby se tím uměli všichni spraviti a v. Vl. zř. Us. A tak přišlo na ně to pro smrť Kristovu, čehož smrtí jeho chtěli sú sě vystřieci. Hus II. 308. — se čeho jak. Ač se toho obojího s pilností vystřá- hám. Mus. Čechové měliby se pilně varo- vati a ve vší snažnosti vystříhati, aby ve zprávu cizího jazyka neupadli. Pal. Děj. III. 3. 270. Protož já chtě se těch lstí a úkla- dóv o sobě s boží i dobrých lidí a přátel pomocí vystřieci a uvarovati. Arch. IV. 14. — se proti komu. Vystříhám se proti tvé milosti i proti tvým všem, auf der Hut sein, sich hüten. Gl. 374. Aby Efesanů proti blu- dům vystříhal. Sš. II. 76. Zjevnáť jest věc, že já i jiní páni a přátelé s jinými dobrými lidmi vystřiehli jsme se proti Pražanům i jich pomocníkom řádně. Arch. IV. 13. Martin z Vožice vystřiehal jest Diviše proti pánu. Tč. 15. — kde. V parabole o marnotratci vystríhá pán...; V druhé kapitole listu svého vystříhá je (Kološany) obšírně od bludů těch. Sš. L. 158., II. 192. (Hý. ). — se čemu. Ač sě chceš vystřieci škodě. Smil v. 1656. V. se komu. Na Ostrav. Tč. — koho proč. Aby vystřiehl ho pro budúcí zradu. Hus II. 78. —že. A vystřiehaje jeho, že ty peníze zle chováš. NB. Tč. Ale Most- ští byli sú vystřeženi, že sú tak nechali. Arch. IV. 406. — aby. Toho jsem se vystří- hal, abych s nimi mnoho činiti neměl. Arch. I. 80. A jiné vystřiehl, aby v jeho z mrtvých vstání nepochybovali. Hus 11. 78. Vystříhl krále, aby nebyl zabit Br. Někoho v., aby se úřadům vyhýbal. V. — inft. Aby se vy- střihali popouzeti hněvu božího. Br. O čem v jistotě neví, tvrditi neb zapírati vystříhá se. Kom.