Vysvětiti
Vysvětiti, il, cen, ení; vysvěcovati, aus- weihen. — co: kostel, dům, Us., kněze, Č., školu, Rk., biskupy. Ddk. II 355. — koho nač: na kněze, na kněžství. J. tr. — co komu. (Já) lože manželské jim vysvětím. Kká. Td. 214. — jak. Oba dal Břetislav ve svátek skrze arcibiskupa vysvětiti na kněze; Žádný žák bez určitého titulu ordi- načního na kněžství vysvěcen býti nesmí; Vibert nedlouho před tím byl se s jménem Klimenta III. na papežství dal vysvětiti. Ddk. II. 368., III. 115., II. 299. (Tč ) — kdy nač. Na kněze dal se teprv dne 22. května v.; Dal se v měsíci březnu v. na jáhenství; Biskup Jan v-til o vigilii neděle septuagesi- ma na počesť sv prvomučenníka Štěpána kostel i klášter; Vzdoropapež Vibert nebyl té doby ještě na papežsví v-cen; Byv r. 1084. na kněžství v-cen, nalezal se v prů- vodu... Ddk. I. 246., II. 205., 281, 299., 322. (Tč. ). — kde. Vojtěch za uprázdněného biskupství olomúckého právě tehdy vysvě- coval kleriky v Praze se svolením metro- polity; Biskup Kajim dne 18/12. 1193. kněze a jáhny v tamním kostele vysvěcoval. Ddk. IV, 41., 88. (Tč. ). — V. = znesvětiti, zne- uctíti, entheiligen. Kostel, kterýž s úmluvú svěcen bude, raději vysvěcen než posvěcen řečen má býti. Hus I. 415.