VýšitiVýšiti, il, en, ení =
vyzdvihnouti, heben, erhöhen, hoch machen
. —
koho. Troj
. Jal sě král ještě viece v. Jonatu. BO. Dnes počnu tě výšiti. BO. Voláchu výšiece svój hlas. BO
. Příroda stromy výší. Hdk., Troj. —
koho čím: příkladem něčím
. Pass. — abs. Mladosť výší, starosť hrbí. Us. —
se. Kdo se výší, bude ponížen. Vz Nížiti. ZN., Hus II. 314., 360. Čím se více pne a výší, tím spíšeji mizí. Lom. Sv. víra se výšila. Pass. 801. Čím se kto neřádně viece výší, tiem sě před Bohem níží. Hus I. 184. —
se kde: na zemi. Ž. wit. 9. 18. (39. ). Ktož se
v světě výší, ten před Bohem jest menší. Hus II. 319. —
odkud. Jenž výšil mne
ot vrat smrtelných. Ż. wit. 9. 15. —
se kam. Muž ješitný
v pýchu sě výší. BO. Proč sě výšíte
nad lid? BO.