VyšvihnoutiVyšvihnouti, hnul a hl, ut, utí;
vyš
vi-
hati,
vyšvihávati, vyšvihovati. —
koho, komu (= zadek, vymrskati, abpeitschen, mit der Ruthe streichen). V. —
komu co čím: oko bičem (šlehnutím vyraziti, mit der Peitsche o. Ruthe ausschlagen). —
se. Ten se vyšvihl (vystrojil, sich aufputzen, sich aufstutzen, ausstaffiren)! Us. Hodiny se vyšvihly (ausschwingen). Šp. Us. —
se kam: na koně (vyskočiti, sich aufschwin- gen). Nej., Ml., Šd. V. se na trůn. Bdl. Pri- pravil sa, vyšvihnul sa na kôň a prihrmel mezi panstvo. Mt. S. I. 54. Ľubosť devina je cit bez hlasu, vyšvihnúť nesmie sa
nad zvyk času. Sldk. 300. V-hli sa na tátoša a leteli, leteli, až došli na jednu peknú lúčku. Dbš. Sl. pov. I
. 288. To bol ostatní jejich cit svätejší
, čo nad nízkosť zemskú vyšvihol sa
. Lipa 315. Vyšvihla se rybka nad tichú vodičkú, smutno šuhajovi nad jeho Aničkú. Sl. ps. —
se kam jak. Lehkým
skokem Faeton vyšvihne se na vůz. Cimrh
. Já se
u rychlém cvalu na vůz se střelivem vy- švihnul
. Tč
. exc. —
koho odkud. Vyšvi- hují se kopí
z opuk šedých
. Č. Vyšvihati kluka z postele. Us. Létavé ryby se z vody vyšvihují. Us. Šd. Vyšvihna se z prachu nízké školy začni zpívat podlé vyšší školy. Koubek.