Vytočiti
Vytočiti, toč, če (íc), il, en, ení; vytáčeti, ejí, ej, eje (íc), el, en, ení; vytočovati, vy- točívati, vytočovávati = toče vyndati, vyvi- nouti, herausdrehen, herauswinden; toče díru udělati, durchs Drehen ein Loch machen, ausdrehen; vykroutiti, verdrehen, verrenken, ausdrechseln; něco tekutého ven točiti, ab- aus-, verzapfen, auslassen; prosíti, aussie- ben; proliti, vergiessen, abzapfen; se = toče se vyjíti, vyváznouti, vyvinouti, vykrou- titi se z čeho, sich herausdrehen, heraus- kommen, durchbrechen. Jg. Vytáčeti = mlýnkovati, centrifugiren. Pta. — co: díru, Ros., úd, oči. D. Denně vědro piva vytočiti. D. V-čiti pilu (nazpět klikou táhnouti, aby se znova na jiné prkno zavedla, zurück- führen, -drehen den Klotzwagen). Šp., Vys. V. víno, pivo, ausschenken. Us. Rádi bychom tě také jednou vytáčeli = s tebou tančili; Hádali se, kterou má vytáčeti (k tanci vzíti). Sá. Hoj, vyľetel sokol z tisovýho ľesa, letí vozvýš, letí, vytáča koľesa. Chlpk. Sp. 116. Vykrúca, vytáča tak nitku. Mt. S. I. 112. Tu sú jemu škodu velikú učinili, vína něco vytočili a něco vypili. Sl. let. III. 37. Prútek se otočil a čtyry másy vína vytočil. Slez. Šd. — co komu odkud (kam). Nechám skrúcenie mysli, jenž jest mohla z něho všecku paměť v. (exeutere, vyraziti). Ep. Pog. str. 30. V. nůž z ruky. D. Střeva z něho na suché dřevo v. Háj. Ze dřeva koflík. Vys. Z pacholete krev. V. — co, koho, se čím, jak, s kým, odkud. Svou lstí jako ocas ze všeho se v. umějí. BR. II. 861. Řečmi někoho ze smyslů v. Tkad. Ze všeho lstí, chytrostí (Ros. ) se v. Us. Jak do vojny přijela, kordem si v-la. Sš. P. 117. Vytočil se se svými z lesa. Háj. Lichvář z tebe i krev v-čí. Na Mor. Tč. Dříve řekne, že ano, pak se z toho vytáčí, Ausflüchte ma- chen, sich herausschrauben. Dch. Tak dlouho se točili, až se ven ze dveří vytočili. Svěd. 1569. Maso, z něhož krev není vytočena. Arch. III. 224. Dal ze sebe krev v. na ob- mytie vašich nečistot. Chč. 609., 611. — co komu: sobě ruku, D., někomu víno. Us. Nadarmo se o to komorníci zasazují, chtiece těch 15 grošóv starostovi v. a k sobě obrá- titi. Vš. Jir. 398. Mlynkova peče kolace, že se ji dcera vytače (vytáčí). Sš. P. 429. — se. Posel přes prach překrača, pani se vytača: dybys, pani, vědzěla, tanca bys něchala. Sš. P. 188. Spadl mně klapet na rameno, nemohu se v-čit. Slez. Šd. On se nevytáčí (nevymlou- vá). Kká Td. 230. — (se kde) s kým. Už sa tam s ňú chlapci v kole vytáčajú, jinši za ňu krávy poklúzajú (poklízejí). Vytočil sa s ňú nazpátek, měla v ruce bílý šátek. Sš. P. 372. Janku, s Annou zatáčej, Ferdo, s Márou vytáčej (při tanci). Jir. Ves. čt. 16. — jak. Vytáčeti pivo na prodej, ausschenken. J. tr. Vytáčela ženskou lstí svou zlobu. Vrch. To by si musel ruky až po lokte vytočiť. Lipa I. 95. Zpívá a Zuzana zehnutá se také podlé té nuty (noty) vytáčí a pokyvuje. Slez. Šd. Ona (to) zaslechla, ven vyskočila, v zeleném venečku, v zlatém prstenečku se vytočila. Sá. P. 756. Šroub vytočen jest z válce z tvrdé oceli. ZČ. 23. Na koni se vytočil, meč mu z pošvy vyskočil, milej do boku skočil. Sš. P. 85. — kdy. Letos v ma- sopustě statně vytáčel (tančil). U Rychn. Ntk. Vytáčeti v řeči, sich ausreden. Us. Šd. Představuje si, jak ji budou hoši večer při muzice vytáčet. Sá. Vytočil včera o trhu přes tři vědra vína. Us. Šd. — co (komu) kde: v mučírně klouby. Kom. V. na sou- stru (na soustruhu) = vysoustruhovati, V., na řešetě = prosíti. D. Štyry stoly přesko- čila, na pátém sa vytočila; Pod tym oře- chem slavna muzika, vytača se tam (pod ořechem) švarna Anička. Sš. P. 131., 752. Utrhač po ulicách před všeckými tvé čreva vytočí. Na Slov. Tč. Inší dívky krávy na- pájajú, ale tú našu v kole vytáčajú. Brt. P. 86. — co, se kam. Cesta do kopce se vy- táčí. Us. (Sokol) vytočil sä hore k tym bie- lým oblakom. Chlpk. Sp. 116. Mnoho děl před radnici v-li. Bart.