Vyvaliti — coVyvaliti —
co: vůz (převrhnouti, um- stürzen). Mor. Vck. —
se. Húsata sa v-la = vylíhla. ZN. (Brt.). —
se odkud. Řiedko se vyvalím (vyjdu)
z svého bytu. Výb. I. 1168. V-lil se luňák z mraku. Č. Kn. š. 125. —
co jak. Vyvaluje oči jako žába. Phl'd. VIII. 265. Vyvalí oči jako plánky. LObz. XVIII. 163. —
co kde. Vyvalil
za svými brejlemi oči. Vlč. —
co za kým: oči. Vlč.