VyvařovanýVyvařovaný; -
án,
a, o, ausgekocht. Vz Vyvařený. V
. kosti, máslo
. Vyvarovatelný, vermeidlich
. Vyvarovati =
vystříct, verhüten, vor- beugen, bewahren;
se =
vystříhati se. Aby se mohl každý vystřieci a v. Vl.
zř. Úv. —
co, koho od čeho. Tělo od neduhů v. Ryt. kř. V. někoho od čeho. Na Ostrav. Tč. Aby je (lidi) vyvaroval od zákonníkův. Sš
. L
. 188. —
co, čemu. J. tr
. Stalo se tak z úmyslu politického, aby vyvarováno bylo předkem všelikému opanování Polska z ci- ziny; Slušeloť se teď na Břetislava, v. na vždy takovým obmyslům; Kdožby byl sta- čil v. tomu, aby..
..; Možnosti takového spolku musilo býti vyvarováno. Ddk. II. 121., 177., 186., 223. (II. 179., 329.
, 411. — Tč. ). Aby zmatkóm vyvarováno bylo. Vš. Jir. 224. —
se čeho: pekla,
V., úrazu. Lom. Každej škody abysme sa vyvarovali. Dbš. Obyč. 54. V. se zlého
. Dač. 4. A když sobě to tak zřídíš, tak se té nehody vyva- ruješ. Let
. 197. Jediné abychme se zrad v-li. Arch. III. 63
. —
se čemu. V-val se ruce tvé. V. —
se čeho jak. Dáme právo osaditi a cokoli jim najde, tého žádným způsobem se nevyvarují. Sl.
let. I. 233. I chtějíce
s boží pomocí tohoto zlého se v. Arch. V. 406. —
čemu k
dy. Ota při-
činil se v. mu
před časem
. Ddk
. II
. 227.
Jak tomu
při rozsáhlejším mezi chudé roz-
dělování v
. s tíží se dopřává. Sš
. Sk. 68
.
(Hý. ). —
něco n.
čemu. J
. tr. V. se mu
(osudu) nemohou a zase před čím utíkají,
toho se jim nikoli v. nelze. Skl. I. 334.