VyvrátitiVyvrátiti, vrať, vrátě, il, cen, ení;
vy- vraceti, ejí, ej, eje (íc), el, en, ení;
vyvra- covati, vyvracovávati = na druhou stranu obrátiti, umwenden, umkehren;
docela obrá- titi, převrátiti, zpod na vrch, umwerfen, umstürzen, umstossen, umschmeissen;
vyko-
řeniti,
vyhubiti, mit der Wurzel ausreissen, vernichten, verheeren, zerstören;
vykroutiti, verdrehen, verzerren;
vydáviti, vrátiti, spei- en, sich erbrechen;
se =
padnouti, umfallen, umstürzen, Jg.,
slehnouti (o ženách), nieder- kommen. —
abs. Kacieře člověka po prv- niem a druhém tresktání varuj sě věda, že vyvracen jest. Hus I. 471. —
co: strom, jídlo, V
., oči, hubu = vykroutiti, Us., po- řádek, Šm., svůj rozum (na rozumu se po- másti). Us. Lekára živí lekárstvo, len teba vyvráťa. Na Slov
. Tč. Múdrosť je voděc (vůdce) rozumný, len ťa nevyvráti
. Ib. Tč.
Na zemi musíš hlavu zpínati a oči vyvra- covati, chceš-li něco lepšího spatřiti než hrudu
. Koll.
I začal vyvracať všetky vrecka. Dbš. Sl.
pov
. V. 86. V
. něčí slova, důvody, tvrzení, Us., námitky, Rk.,
v tomto smyslu také: srážeti, porážeti co čím, vyvésti se čím z čeho, poraziti průvod odvodem, den Beweis durch Gegenbeweis widerlegen. Jv. —
čeho,
šp. m
.:
co. —
co kam. Ryba Jonáše
na břeh v-la. Br. Sedla sem na kameň, v-til se
se mnou
do bystré vodičky
. Čes. mor
. ps
. 144. V. co na zem. Us
. Tč. Na někoho oči v
. Rad
. zv. —
co odkud. Ze sebe vy- vraceti, Br
., V
., z úst, Štelc, ruku z kloubu. Lk. On sa ale zo svojho v-tiť nedal. Dbš. Sl. pov. I. 50. Počnu tě z svých úst vyvra- ceti. Št. ř. 193. a. Na to se ďábel všecken vydá, aby vás z víry v-til; Kteříž by
od víry pravé se v-li. BR. II. 283. b., 753. b. —
co jak: strom
s kořeny. D
., Reš
. Strom
z kořen, V
., Háj
., město z kořene, D
., BO
., město ze dna v
. Kom. Žaludek
na ruby v. Ras. Zaduje vietor a všetko z kořena vy- vracia. Dbš. Sl. pov. I. 504. Jenž z kořene v-titi chtěl křesťanství
. Sš. Sk. 112. Anti- kristovo falešné učení z kořene vyvrátiti. Hus III. 302. Něco ze základů v-titi. Dch., Ddk. III. 51. Krakov té doby
od základů jest v-cen. Ddk. II. 122
. Jak sa bijú, tak sa bijú, v-li s hrncom briju. Mt. S. I. 25
. Článek za článkem vyvraceti; Námitky
na dobro v
. Us. Dch. Oblehli hrad a dokořán v-li. Km. 1883. 74. Na tu (rybu) tresknul, že hneď zgägla a v-la sa hore bruchom. Dbš. Sl.
pov. III. 36. —
čím. Tím nejsou vy- vráceny veškery pochybnosti. Ddk. II
. 309. V. námitky dobrými důvody
. Mus
. 1880 475., 516. (Pdl. )
. —
se. Strom se v-til
. D
. Zákon se ruší a vyvrací. BR. II. 158
. a. V-til sa ako snop. Dbš. Sl. pov. III. 47. Mám strach
, že se to kolo v-tí (zusammen- brechen). Slez. Šd. Byl zdráv, na jednou se v-til (fiel rücklings um) a bylo po něm
. Mor. Šd
. Naše sousedka se již v-la (slehla). Mor
. Tč.