VzplanoutiVzplanouti, ul, utí,
vzpláti (vz Pláti) =
vzejmouti se ohněm, auflodern
. —
abs. Vzpla- nul oheň. Ps.
ms.
V-ne jako, oheň hněv tvůj
. Ps. ms. V-lo nepřátelsví. Šmb. S. I. 537. V-nul boj, hněv, požár. Šb
., Hdk. —
jak. Oheň
plamenem vzplanul. Nebe vzplane ru- dou září
. Osv
. 1, 376
. Tvář vzplála nachem. Vrch. —
kde. Tím
v ní opět síla vzplane olejem jak oheň lampy; Aureola v-nula mu
ko
lem hlavy; Oheň vzplál
na ohništi. Vrch. Zápal mstivý ve mně v-nul. Kká
. Td
. 304. O kéžby život v kamenech těch v-nul. Hdk. Před těmi (vládyky) nic nevstane, jako v ohni ot nich vzplane. Hr. rk. 311. —
čím. Srdce jeho láskou v-nulo. Us. Dch. Jiskrou oka celý v-nu. Kls. Světlem v-nul chrám.
Vrch. —
kdy (čím, k čemu). Láskou k činu v-nul. Vrch. Luna září krvavou
v noci vzplála. Kká. Š
. 115. Oba v-nuli téhož dne takovou k sobě láskou, že....;
Před mě- sícem
mezi oběma bratry v-nula prudká rozhořčenosť. Ddk. II
. 56
., V. 176
. (Tč. ).