2. Za předložka
2. Za předložka pojí se s akkusati- vem, genitivem a instrumentalem. — I. S akkusativem označuje předložka za: 1. směr děje slovesného na druhou stranu předmětu, který položen jest mezi výcho- dištěm děje a jeho cílem, na otázku kam ? Za moře země daň dáváše. Alx. Slunce za horu zašlo. Pass. 363. Zašel měsíček za ko- peček. Sš. P. 256. Jedu orat za vodičku. Ib. 244. Jeden se za list skryje a druhý nemůž ani za dub zastoupiti. Č. M. 157. Kalamář za pás a za ucho péro. Kom. 35. Já za kamna vskočil. Svěd. Za předlúhé stoly sedli. Rkk. 40. Svoju dievku položila miesto tej zakopanej za plachtu (ins Wochenbett). Dbš. Sl. pov. V. 35. Pôjdeš ty 4 míle za pec (říkají tornu, kdo se chystá na cestu a o němž se ví, že nepůjde nikam). Zátur. Prídi, Janik premilený, prídi k nám, já ti za klobúčik pierko dám. Sl. spv. I. 3. Viz za se, před sebú uzříš. Anth. I. 154. A když jsme za se (zpět) jeli; A že jest klíčů od nich za se nebrala a že jich podnes nemá; Také nevědí, bral-li jest za se ten statek čili nebral; Jel po svých potřebách do Opavy a když za se jel, na cestě od zlých lidí zabit. NB. Tč. 81.,120., 180., 206., 204., 221. — Pozn. Z tohoto poměru vyvinul se poměr cíle děje slovesného v rčeních za muž jíti, vdáti se, dáti, snoubiti. Kateřina nerodí za muž jíti. Kat. 140. Já půjdu za něho. Kn. poh. 626. Dcera její za pana Puchmíře vdána jest. Žer. Záp. II. 122. Za něho tě snúbím. Výb. I. 290. Za muže se vdala. Jel. Za pěknou panenku se ožení. Mkl. S. 410. Půjdu za vás, ich werde sie heirathen. Vzali se za sebe. Us. Brt. Dal ji za muž. Půh. II. 567. Vdala se za Lipolta. V. Bolo jedno dievča o deviatom lete, chcelo ono vedieť o širo- kom svete: Nože, mamko, nože už, či ma skoro dáš za muž? Jaj, dievčička moja, ne- vydaj sa ešte, všetko ľudia vravia, že si mladá eště, že takové panny mrú, čo sa mladé za muž drú. Sl. spv. V. 185. Má milá, přemilá, nevydaj sa! Ja sa vydať možem, za tebä nepôjdem. Sl. spv. II. 58. — 2. Styk děje slovesného s předmětem, kterýž jistou svou částí dějem slovesným dotčen jest, ve spojení se slovesy: jati, vzíti, chy- titi, chopiti, lapiti, vésti, táhnouti, zdvih- nouti, škubati, držeti, přivázati, oběsiti, vi- seti, kousati a p. Král ciesaře za obojek je. Dal. 83. 47. Mládence za ruku ujav do ko- stela vedl. Pass. 172. Pak na sebe láli za uši se chytajíc. Kom. Lab. 64. Vola za rohy, člověka za jazyk lapají. Č. M. 76. Za pro- vazy tiehli. Kat. 2783. Dvě lodičky jsou k lodi přivázány za provazy. Pref. 46. Ko- cour ukousl ševce za palec. Kn. poh. II. 246. Za nohy pověšen jest. V. Vlka za hlavu, ptáka za nohu uvázal. Jg. Za kliku bráti. Us. Kdo neudrží za rohy, za ocas neudrží (o šetrnosti). Šd. Ak nebude piti, budeme ho biti, troma kyjmi kyjovati, za vlasy ru- vati. Sl. spv. VI. 234. Jeden drží za rohy, druhý za cecky (jeden robí, druhý užívá). Na Slov. Zátur. Ak deň za rohy nechytíš, za chvost ho neudržíš (Cf. Kdo v čas ráno vstává, Bůh mu požehnává); Za brucho se chytal od smíchu; Ako za vlasy, ako za pasy (jednako zlé); Ako za jedno rebro viseť, ako za oboje. (Cf. Ako pešky, ako za vozem). Na Slov. Zátur. Vsiak za oružie jme cep protivo vrahóm. Rkk. 36. Vz na- hoře uvedená slovesa. — 3. Osobu, za kterou, na místě které kdo co činí, jejíž zástupcem kdo jest. Kmotrové za diete odpoviedají. Št. N. 184. Štír za kněz slúbi v boj jíti. Dal. 18. 36. Postavil za sebe rukojmě. Žer. Záp. II. 79. Poručil pacholku, aby zaň bděl. Pref. 53. Já budu za tebe tu kaši obírati. Kn. poh. II. 191. Jest jí za věno rukojmí. V. Kdožby za koho byl rukojmě a ten, za kohož by slíbil, umřel. Václ. 156. Vítám vás za dva. Us. Vck. Jsem za ni rukojmě na mnohých místech, ješto i dnes odvazen nejsem; A ješto jsem vždy v držení byl za svého otce. Půh. I. 154., 164. — 4. Osobu, v jejíž prospěch kdo co činí ve spojení se slovesy: prositi, modliti se, bojovati, umříti a p. Dokud živi rodiče, cti je a za mrtvé modli se. Č. M. 399. Prosby za vás činíme. Arch. I. 11. Jest hotov za svého jazyka Česť umříti. Dal. 69. 3. Dobré za ty mluvíme, jenž nám lají. Hus I. 248. Za vlasť bojovati. Kdo není proti nám, za nás jest. Jg. Za to Bohu vyděkovati nemůže. Kom. Hynú i naši, Hynú, ale stä vítäzi! Žiadna rána zvuk bôľu z úst ím něvyrazí; vdäčne ľejú vernú krev po osudnom poli; oj. veď padnúť za národ, oj, veď to neboli. Chlpk. Sp. 10. — 5. Věc, která jiné věci na roveň se staví, která jest náhradou, výměnou za jinou věc, která má hodnotu jiné věci. Dar za dar, slova za slova. Č. M. 49. Věc za věc, řeč za řeč. Č. M. 49. Chudému skýva za Bochník. Č. M. 176. Něco za něco, nic za nic. Ib. 49. Bude život za život. Kn. poh. 681. Každá ovečka za dva tolary. Sš. P. 228. Za nic jich sobě neváži. Vrat. 116. Zač statek koupen byl? Žer. Záp. II. 153. Ty za plešku nestojíš. Anth. I. 96. Za vlas jim neuškodil. Žal. 141. Život za život, oko za oko, zub za zub. Nestojí to za mák, za vlas, za čerta. Us. Za celý svět ne; Míra mouky bělné byla za lot stříbra. Br. Mandel žita platil za šest kop. V. Vezmi nepraného másla, co by mohlo býti za slepičí vejce. Db. Té rži je za malú měřicu; Pracuje za dva, jí za pět. Brt. Daľs mně to za dary! prstýnek mosazný za čtyři krajcary. Sš. P. 689. Ani za mák si neublížil; Ani za špendlíkovou pálku. Brt. S. 15. Za málo peněz málo muziky. Us. Šd. Zač to? Odpověď za to! To máš za to, že's to po- vídal. Us. Šd. Mám ja milučkého, mám, za celý svet ho nedám. Sl. ps. 178., Sl. spv. I. 7. Sto raz som ti povedala, že ťa rada mám; čobych len za brata dala, i za tebe dám; Oj, kebych ju môhol predať za dve babky, ochránil bych si dom i role i statky; Za grajciar je málo chleba a za groš je väčší kus. Ak ty budeš dobrá žena, aj ja budem lepší muž. Sl. spv. I 2., 52., IV. 147. (Šd.). Schytralosť je bláznivosť, když sa k zlému zvalí; když sa skloní k dobrému, za mú- drosť sa chválí; Za nic je to, za nic, keď sa má poznati, a po krátkom čase zase za- nechati. Na Slov. Tč. Kůžu ešče za tolar (pro- dali), to byl, Bože, za komár!; A což mi to zlato, to kladu za blato. Sš. P. 694., 10. Ne- predám, radšej ti za ližičku múky (mlieka) dám. Dbš. Obyč. 160. Po troch dňoch jej dal z vody za náprstok. Dbš. Sl. pov. I. 404., 463. Nedal by ho za try svety (za širý svet). Mt. S. I. 92. Že ji za zlatý peněz dáti chce. NB. Tč. 32. Poddaj sa, Janošík, veď ti je už amen! A čo by vás, Nemcov, bolo za tri svety, to ste Janíčkovi iba pod pôl päty. Btt. Sp. 11. Daj za národ, čo prineslo šťastie vše tebe z neba. Ppk. II. 15. Lež večná meno toho nah ovenčí sláva, kto sebä v oběť svätú za svoj národ dáva. Chlpk. S p. 12. Probral mi v mé vsi za sto hř. gr.; Skrze jeho nevyznání ztratil jsem za pět set hr.; Má jemu za to právo činiti; Abych já měl opatovi dáti 50 hř. za páně Jarošovu duši; Hynst za 100 kop gr. Půh. I. 163., 190., 208, 245., 335. (Tč.). Dlúhověčnosť dána jest za naplněnie toho prikázánie; A ty si ženu za boha oblíbil. Hus I. 146., II. 73. Za čo som kúpil, za to predám (relata refero); Nedám za to toľko, čo by som té peniaze na ceste našiel; Ani za darmo, ani za pe- niaze (to kúpil — lacino to koupil); Keď vženieš do sebä za groš hladu, za dva ho nevyženieš (nevyženeš). Na Slov. Zátur. Oni eště mají za toľej (za tolik jmění). Slez. Šd. j A děkujem vám pěkně. Odpověď: Nemáte zač. Us. Šd. Májová kapka za dukát (ma- jový déšť je úrodný). Slez. Šd. — 6. Pří- sudek, který čemu přisuzujeme, vypovída- jíce, jakou platnosť co má, na místě čeho, čím co jest (u sloves, která se v lat. s dvěma nominativy nebo akkusativy pojí. Mkl. S. 409). Zvyklosť za právo jest. JVš. XXIX. Což v zemi za obyčej jest. Žer. Sn. 57. Voda z pramenuov jim za nejzdravější ná- poj byla Háj. 1. Já nebudu za zloděje. Us. Byl u nás za pacholka. Us. Byl tam za sta- rostu. Pass. 370. Byl jsem dán za pachole komorní. Vrat. 5. Sloužil u něho za ku- chaře. Kn. poh. 33. Kdo má čerta za kmotra, ľahko sa dostane do pekla (i. e. straň se zlých). Na Slov. Zátur. Králi nezdálo se to za slušné. Let. 184. Žáby za král peň jmě- jéchu. Dal. 55. 43. Pasobřišci své břicho za bóh mají. Výb. I. 233. A vy mne za blázna máte. St. skl. V. 39. Za marnosť jsem po- ložil déle se s tím meškati. Kom. Lab. 47. Toho za choť pojala. Kat. 284. Král množ chlapa za vládyku vyvýšiti. Tov. 123. Za chy- by to odsoudili. Bl. Gr. 238. Ustanovil ho za krále. Br. Václava za kníže vyhlásili. Háj. Zdá se mi za slušné. Bart. 1. 6. Kdyby (ch) tak po Bohu túžil, jak túžím po tobě, dávno by(ch) byl za svatého, nechodil bych k tobě. Ps. slez. Šd. Hej Marienča, Marienča! si ty len za dievča! Sl. spv. I. 7. Tu má jemu svú nemoc zpraviti před úředníky podlé toho, jak se bude pánom za pododné zdáti. Půh. II. 488. Co bylo za příčinu toho od pravdy odstoupení. Ler. Bol by čertovi za lampáš. Na Slov. Zátur. Vz mnoho příkladů v Km. II. 289. Cf. Brt Instrumental 27. Ht. má tyto vazby za germanismy. Ht. Brs. 289. Ale cf. násl. 1. pozn. a Mkl. S. 409. — Pozn. 1. Většina těchto vazeb ryze slovan- ských vytištěna v moderním slohu českém germanismem co. — Pozn. 2. O co za, vz Co za. — 7. Věcnou příčinu děje sloves- ného a) ve spojení se slovesy: trestati, ká- rati, trpěti. Komu Bůh dal syny, uč je a kárej za viny. Č. M. 406. Pomni na to, že tě Bůh ztresce za to. Sš. P. 229. Již jest trpěl za to dosti. St. skl. I. 192. Což jest škod mimo to, za to Beneš má jemu právo činiti. Půh. I. 264. Vz naznačená slovesa. — b) Ve spojení se slovesy: děkovati, obě- tovati, odměniti se. Kdo neděkuje za málo, nepoděkuje ani za mnoho. Č. M. 49. Obětuj bohóm za vícestvie. Anth. 1. 18. Odsloužím se ti za to. Kn. poh. II 86. Za to Bohu dosti vyděkovati nemůže. Kom. Vz uvedená slovesa. — c) Ve spojení se slovesy býti a moci. Já za to nejsem (nemohu). Já za to nebudu. Sš. P. 729. Vz Býti, Moci. — d) Ve spojení se slovesy: styděti se, hanbiti se, smutiti (se), plakati, rmoutiti se. Stydie sě za to. Št. N. 148., Bart. 96., Kom. D. 46. Plačeš! nevidiac za čim a za čo. Na Slov. Ppk. I. 55. Za práci svou se hanbiti. Kom. L. 53. Daj nm za hřiechy plakati. Výb. I. 329. Králová poče smutiti za to. Kat. 359. Vz slovesa nahoře uvedená. — e) Ve spo- jení se slovesy: báti se, lekati se, starati se. Lakomý bojí se za zbožie. Št N. 131. Bojí se za životy své. Br. Ach, marno l'ubá, už len toľko nenariekajte a nebojte sa tak za nás. Dbš. Sl. pov. I. 1. Velmi se udeřil, tak že jsme se zaň lekli. Let. 508. Máti pečlivě zaň se starala. Troj. 520. Vz uvedená slo- vesa — f) Ve spojení se slovesy: prositi, žádati, modliti se. Za dušu Boha prositi. Dal. 34. 60, Jestli mu drozda dáš, za ba- žanta tě požádá. Č. M. 52. Velice sě Bohu za to modléše. Pass 644. Jakož mi píšeš za noviny. Arch. II. 22. Vz uvedená slo- vesa. — 8. Míru a) prostorovou, kterou se co rozprostraňuje. Bylo od města hlav- ního za osm mil vlaských nějaké městiště. Troj. 500. Odtud za čtvrť míle jedouc přišli jsme na jeden vrch. Žer. Záp. II. 86. Pramen ten prudkým tokem teče za dvě míle. Har. Vyjeli proti knížeti z města až za dobrou mili. V. Týž daroval mu pruh země za tři míle zdélí a dvě zšíří. Ddk. II. 103. Jel jsem s nimi za půl míle. Dač. I. 355. Je tam na dědině bláta až za kolena. Na Slez. Šd. — b) Míru časovou, kterou děj slo- vesný vyplňuje. Jeli substant. s přívlastkem spojeno, může i pouhý akkusativ státi. (Zk.). Král za dvě létě v jiném kraji bydlil. Pass. 51. Asi za dvě léta u vězení zůstávala. Žer. Záp. II. 87. Jiní za tři léta u věži bychu. Dal. 85. 46. A to činil jest za let dvaceti. Výb. I. 387. Aby jim dal příměří za tři mě- síce. Troj. 303. Za půl hodiny jeli jsme od- tud. Har. II. 66. Za dlouhou chvíli ve mdlobě byla. Bart. 259. Ležel u města za mnoho dní. Smil. A pobyl tam za tři dni. Br. Spra- voval zemi za čtyry léta. V. Téměř za půl hodiny drželi jej ; Trvalo to mezi nimi za dobré dvě hodině. Skl. I. 161., 164. Což se (modlení) za dlouhou chvíli vykonalo. Skl. 65. Aby ty koně za tři měsíce na svůj ná- klad chovali. Ib. 649. Netrvalo to ani za otčenáš. Frsc. Zor. I. 8. Chudil k ní za celé tři roky. Us. Psgr., Sl. ps. 71. Nech koně státi za dvě hodiny. Db. Drak se skydnul a tie hlavy sa ešte aj po zemi za hodnú chvílu metaly; Ale on postavil sa jej, že ani za hodinu tam nebude a že by mu nájom von dala. Dbš. Sl. pov. 1. 5., III. 46. Zjevy takové opakovaly se za tři i čtyři pokolení; Jenž také za několik let zůstal v držení oné země; Biskup Jan spravoval církev moravskou za sedm let Ddk. II. 186., 464., III. 188. (Tč). Zůstali v Ptolomaidě za den jeden. Sš. Sk. 243. I trval pokoj v Čechách za pět let. Dač. I. 38. Není tam toliko za jeden den cesty. Ler. Musil jsem svým chudým za tři léta lhótu dáti; Pro- najav mi jej za tři léta, toho mi neudržel. Půh. I. 165., II. 469. Ač by za 2000 let byl živ. BO. Jehož umínil za 400 let v Egyptě ponechati. BR. II. 11. a. Zdržoval se tam za dlouhý čas. V. Chlebem nebeským a vodú z skály za 40 let živil. Hus III. 4 — 9. Čas, jehož průběhem děj slovesný se buď dovršuje buď opětuje. Co v něm vězí, za krátký čas poznáš. Č. M. 266. Za nedlouho byla skála naložena na vůz. Kn. poh. 611. Žeň bývá jednou za rok; dvakráte za rok nebývá léto. Č. M. 261. Za rok se vrátím. Us. Moc je to, moc, za jednu noc sto zlatých prepiti, dievča namluviti; Poza búčky a klady, tancuj, šu- haj, za mlady; Za rok, za dvě leta, bude z teba žena. Sl. spv. I. 38., II. 52, III. 94. (Šd.) — 10 Jakosť a způsob děje sloves- ného. Mniši zelice za obyčej jeděchu. Dal. 37. 5. Již jsme se smluvili za jeden člověk Bl. Gr. 245. Chtícímu nic není za těžko. Č. M. 281. Za časté stonali. Žer. Záp. II. 42. Za spravedlivé učiniti. Žer. Záp. II. 13. Kráva za své vzala. Us. Chasník dostal za vyučenou. Kn. poh. II. 5. Za druhé to do- ložil. Žer. Záp. II. 171. Já jsem s ním za dobré. Us. Za jedno s bratrem smýšlejí. V. To by bylo za nejlepší. Us. Rgl. S prostin- kými sklenicemi za vděk vzíti. Kos. Ol. I. 291. Buď i s pánom Bohom za dobré a i diabla nenahnevaj, lebo nevieš, komu do ruky padneš. Najmúdrejšie je, keď je človek i s pánem Bohom za dobré i s čertem nic za zlé. Na Slov. Zátur. Bol i s pánom Bohom za dobré i s čertem nic za zlé. Lipa I. 19. Vyndi, vyndi, slunko, za (= jako) makovo zrnko. Sš. P. 723. — Za prvé, za druhé atd. šp. m.: po prvé (po nejprv), po druhé, po třetí. Cf. Ht. Brs. 289. a. Nikdo nepřidá víc? 5 zl. po nejprv, po druhé, po třetí! Us. Zavrzá (skřivánek) po nejprv, zavrzá po druhé. Er. P. 419. — II. S genitivem ozna- čuje předložka za čas, v jehož průběh co spadá, se kterým současně se co děje. Za dávných časóv jeden ciesař bieše. Kat. 1. Za mých mladých let projeli jsme hranice. Žer. Záp. II. 85. Opatřil se za času. Tov. 73. Za starého krále bylo dobře. Kn. poh. 133. Mnozí za nás neuměli. Št. Za svého zdraví dědicem ho učinil. Výb. I. 436. Uteč za zdravé kůže. Us. Nejlépe zaplatiti za pa- měti. Us. Za tmy táhli k městu. Troj. 68Pohanku sej za pěknej rosy. Č. M. 424. Za šera odešel. Us. Chodíval k nám za svo- bodna. Us. Za nova. Kat. 527. Umřel za věku mladého. D. I bylo to ještě za zdraví nebožky. Svěd. Ještě za světla všecko vy- konáno jest. Svěd. Za zelena česané hrušky kyselé bývají. Za chuti dej se do toho. Za zubů se chleba najísti. Prov. (Mkl. S. 528.). Umřel za věku mladého. Dal. Poněvadž jest to za předkuov bývalo. Zř. F. I. A. VII. Za času sluší Jahody sbírati. Za cesty drev utrhnouti. Č. M. 260. Až jsem jednou za ve dne sem běžela rovnou cestou., Mor. Šd., Sa. Za živa ho pochovali. Us. Šd. Chodil jsem do školy za starého pana Rektora. Us. Šd. Za lesku luny. Dch. Za dávných časov, za starých bohov bol raz jeden král. Dbš. Sl. pov. 8. 18. Za rána za rosy najlepšie sa kosí. Mt. S. I. 201. Ta naše jedlička pře- blahoslavená, za léta za zimy dycky je ze- lená. Sš P. 371. Ten tam za mne (za mých dob) umřel. Arch. I. 187. Jako za dní za dávných. BO. Za krále Václavových let mladých. Let. 3. Za zákona starého šlechet- ných žen a vdov k církevním pracem ně- kterým užívali. BR. II. 206. a , 634. a. To se dalo za císaře Diokleciana. Pass. XIV. Za svého zdravého života toho žádnému ve dsky nevložila; Staly se škody za něho i za jeho otce; Ješto jsem vždy v držení byla za svého otce. Půh. I. 201., 207., 277. (Tč). Kupuje-li obilé za lacina na draho. Hus III. 185. Kováč kuje klinec, kým je horúci, lebo za studena bude plenavý. Na Slov. Zátur. Lepšie dačo za rána, ako cez celý deň nič (jísti). Na Slov. Zátur. — Za pomoci jeho šp. m.: pomocí jeho n. jím to učinil. Pk. — III. S instrumentalem označuje předložka za 1. tkvění a rozvoj děje slovesného sa předmětem na otázka kde. Mužie za Vyše- hradem stojéchu Dal. 10. 29. Bránili se za těmi vozy jako za zdí. Let. 60. Snadno za křovím stříleti. Č. M. 166. Posadí se za stolem. Ctib. Hád. 6. Michal měl za klo- boukem zlaté peří. Kn. poh. 203. Peníze Bůh ví za kým zůstaly. Vrat. 191. Berka také něco za tebou má. Žer. Záp. II. 43. Nevědělo se, byla-li za mužem čili svobodna. 1B. II. 141. Ležel za stolem. Svěd. Má jazyk za zuby. Jg. Za Prahou se promodřují vrši. Rkk. Mám za ním ještě 5 zl. Us. Šd. Či tu nebola moja frajerka? Ej bola, bola, za dverma stála, šla by tancovať, ale se bála. Sl. spv. IV. 128. Chráněna jsouc takto za zády postupovala vojska německá. Ddk. III. 232. Jitka od tak dávných let jsúci za mu- žem ; To za sebou drží. Půh. II. 550., 158. Věno za ním zůstalo. Kn. Kdo o kom před tebou, jistě o tobě za tebou. Us. Tč. Za zahumencem, jm. polí u Hovězí na Mor. Vek. — 2. Pořad, kterým věci jedna za druhou jde ve spojení se slovesy ruchu. Te- plá krev za dušicú teče. Rkk. Češie za Polany neběžechu. Dal. 36. 18. Já brzy za pánem přijel. Žer. L. I. 28. Plavili jsme se za nimi. Pref. 499. Za štěstím jdou přátelé. Č. M. 234. Posláno jest za ním. Žer. Záp. II. 103. Peče buchty s mákem, posýlá za vojákem. Er. P. 30. Byl jsem za synem v městě. Us. Když býval za ovcemi, ská- kával přes klády. Kn. poh. II. 186. On za mnou vždy chodil. Svěď. Za hříchem po- kuta v patách běží. Honiti se za motýly. Us. Všeci lidi pravijó, že já chodím za miló, já chodím za miló za hinó (jinou), za pa- nenkó Marió. Sš. P. 73. Vždycky mi noviny za novinami šly, že môjho milého na vojne zabili. Mt. S. I. 8. Ve smíšeném manželství jdou děvčata za matkou a chlapci za otcem. Us. Vck. Takú frajerečku mám, sama za mnou chodí; Nechodil som za ňou, sama prišla za mnou, jako ta ovečka za zelenou travou; Tou našou dolinečkou ponáhlam za Aničkou, keď išla na maliny; ej, kričím, volám za ňou, aby počkala za mnou ; Tan- covala putňa s baňou a paštrnák cupcup za ňou. Sl. spv. II. 57., 76., IV. 133. (Šd.). Ne- má ani za psom čím vyhodiť. Na Slov. Zá- tur. Jeden za druhým vycházeli. Kom. Vlna za vlnou se žene. Rkk. Za západem jde soumrak. Kom. Víno je dobré iba za pe- čenkou; Každý úrad má chvost, ktorý dačo za sebou vlečie (plat, accidence). Na Slov. Zátur. Za čím jdeš, to najdeš; Kdyby byl kněz v lese, přece se za ním nese. — 3. Pomyslný směr děje slovesného za předmětem, který jest příčinou touhy a žalu. Teskním, Bože, teskním za synáčkem hezkým. Sš. P. 199. Žal mi jest za tebou. Sl. spv. I. 6. Za tebou myslím. Us. Neplačte, matičko, za tím synem. Sš. P. 570. Každá věc za svým pá- nem křičí. Č. M. 345. Pohvizďovali za nimi. Kom. L. 65. Za kým tečú (slzy), nezvie nikdy o nich. Us. Psgr. Od tých čias ale len za ňou mrel. Dbš. Sl. pov. 8. 25. Mať moja, mať moja za dvoma horama, už má hlávka bolí, čo plačem za varna; Ovečky, barany, ľúto mi za vami, keď som naučený od malíčka s vami. Sl. spv. III. 83., IV. 146. — 4. Příčinou věcnou, za kterou co ná- sleduje, ze které co plyne. Za slušnými pří- činami jsem se vymlouval. Žer. L. I. 20. Posly za pilnými příčinami vypravím. Žer. Sn. 90. Netbají na Buoh za tiemto světem. St. N. 257. Válel se nahým tělem po ko- přivách, aby za tou bolestí minulo jej to pokušenie. St. N. 136. Tak i archa Páně do kouta za nedbalstvím i kněží i vrchnosti se dostala. Br. Za těmito příčinami nevidělo se mi slušné a náležité. Kol. Čierných šat som nenosila za nikým, ale teraz nosiť mu- sím za milým, lebo on mi milší bol od mých všetkých priatelóv. Sl. spv. I. 9. Za pra- vými úmluvami kázala jemu služebníka jeho jíti a zséci. Půh. I. 302. Za jakými příčinami Jidáš zahynul? BR. II. 370. — 5. Příčinu předstíranou, záminku. Za přieměřiem po- zvachu jich na svůj hrad. Dal. 12. 4. Za mírem jich cti zbavichu. Dal. 14. 38. Král mu káza za věrú k sobě sníti. Dal. 50. 9. Za mírem kázal mu vyloupiti oči. Dal. Já mu dal glejt a ona za týmž glejtem jej vsa- dila a vězila. Soud Kn. op. Aby k nim jel za glejtem krále Zikmundovým. Výb. II. 1513. — 6. Čas, průběhem jehož se co děje. Nepřátelé s otcem naším jednali, aby s pole táhl a hrad papienský za tím příměřiem špižoval. Anth. Jir. I. 102. Za tím. Us. Za pravým lantfridem, während des Landfrie- dens. Půh. II. 275. Za obědem. Na prsích Kristových odpočívá jako sv. Jan za večeří Mkl. S. 746. Za obědem a večeří sluší mezi jídlem píti. Jg. — Brt. v Listech filol. II. 287.—296. (Vz tam více příkladů). Cf. Zk. S. 280.—286. (vz tam více příkladů), Zk. Ml. II. 37., Mkl. S. 405.—411., 528., 745.—748., Jg. Slov. Mnohé příklady přidal jsem z vlast- ních sbírek.