Zabrati
Zabrati, beru, bral, án, aní; zabírati = začíti bráti, anfangen zu nehmen, tief hin- eingreifen; se = pustiti se k čemu, pohrou- žiti se, wozu schreiten, sich einlassen, ver- senken, vertiefen; zajíti, zajeti, jeti, odjeti, verreisen, sich begeben. Jg. — abs. Dnes je zabráno (nebe zamračené). Us. Sd. — (se) kam (do čeho, v co, k čemu, nad co, pod co, nač, mezi co). Hák x zabírá nad palec u a hák y pod palec v. NA. IV. 155. Což se do těch peněz zabral. Ros. Cévy zabírají do palců. Vys. Z. se do lesů, do hospody, Ros., do učení, do spaní. Us. Z. se v práci. Us. Zabral se (přišel) k nám. Us. Kam jsi sě tu zabral? Wo bist du daher gerathen?; V živý rozhovor s někým se z.; do věci se z. (sich vertiefen); z. se do práce; nemoc se do něho z-la; zcela do sebe zabrán; tak daleko se zabral, že . . .; v myšlénky se z.; do boje se z. Dch. Kolo zabírá do pastorku, das Rad greift in den Trieb. Šp. Z. se do čtení. Us. Zabral se do učení, do knih. Us. Je to podivná věc, jak člověk se může do něčeho z., že i ve snu se tím obírá Us. Tč. Z. se na vojnu, k vo- jákům, mezi koňáky (zur Kavallerie gehen). Mor. Tč. Byli příliš zabráni do událostí domácích. Ddk. II. 450. Letopisec nechce se hlouběji z. do příčin schůzek takových. Ddk. III. 87. Zabralo se ubožátko ve spaní; Ale, chceš-li duško, k sobě tě zaberu. Hdk. C. 129., 291. Ten zaberal pryč, žeby ho ani všetci čerti neboli dohonili; Ako to náš šuhaj vypočúval, zabral sa do mesta. Dbš. Sl. pov. I. 107., 145. I vrúcný blízkého te- dáž sa do chrámu zabírá. Hol. 9. Kde zub se v zuby zabírá; Zabrán v dumy. Čch. Bs. 140., Petrkl. 42. Duše zabírá se v líbeznou harmonii všehomíra; Z. se do hovoru. Šml. Zabral se v šer upomínek; V hluboké se zabral dumaní. Vrch. Z. se na cestu. Šd. Kolo do kola zabírá; Kola zubená v sebe zabírají. NA. IV. 3., 16. Do dalekých krajin se zabrali. Ler. Z-li se na sněm říšský do Řezna; Táboři zabírali se dosti hluboko do zásad metafysických; Když viděl, že král Fridrich osobně byl se zabral na cestu až do Terstu; Lidé nepokojní zabrali se do nadřečených tří měst; Do líčení jednotlivých těchto výjevů nelze zabírati se; Pan Vilém zabrav se ku králi osobně, vyjednával s ním o to. Pal. Děj. 1. 1. 167., IV. 1. 86., 95., 96., 100., V. 2. 110. (Šd.). V hloub myšlének se z. Mch. Z-li ho k vojsku. Phld. IV. 17. Pramáličko chybelo, že nezabral ju na ra- mená. Phld. IV. 28. Zabral se k velikému houfu = umřel. Us. Tkč. — co. Děj zabírá dobu dvou let, umfasst. Dch. Mne to nejvíc zabralo (já toho nejvíc užil). Us. Vk. Z. místo (einnehmen), město. Dch. Musíš oboje z. (untergreifen). Šd. Z. nějakou zem (osa- diti). Us. Praha, ta tatínka zabrala (mnoho stála). Us. u Dobruš. Vk. Zabrali Vodňany. Let. 6. Co ti uherští rebellanti popáchali nercili naše všechny majetnosti zabrali. 1738. Nepřítel vše zabral a vyloupil. Mus. 1880. 27. Vzal sítě a šel lovit; lovil, lovil, ale ne- mohl nic zabrať. Slov. Poh. 35. A čo zabrať nemôžu, popáľa. Zbr. Lžd. 227. — komu (co, čeho). Ty mu toho zabereš (neurčitou měrou). Puchm. Z. někomu statky (in Besitz nehmen, entreissen); Zabírá mi to mnoho místa; Zabral mu místo. Dch. Velice si to zabírá, sich zu Herzen nehmen; es steckt ihm immerfort im Kopfe. Us., Šd., Sd. Aby si to tak nezabírala (nebrala k srdci). Mor. Kd. Ten mu zabere (da). Šm. — kudy: stranou (odejíti). Na Slov. Sl. ps. — kdy. Zabrav se před léty do úkolu svého. Pal. Děj. I. LIII. Zabral se včera do práce. Us. — jak. Zabral se do toho celou duší. Us. Zabral se (zamiloval se) do ní o sto šest (er hat sich bis über die Ohren verliebt). Dq. exc. — se kam čím. Zabírati se ně- jakou prací. Us. Řečí svou daleko se z. Ler. Z. se do něčeho myslí. Chmel. — co v čem. Daleko v podniknutích se zabrati. 1). — se nač. Zabralo se na déšť (je deštivo). Us. — se nad čím. Ona se nad tím zabrala (nahm sich zu Herzen). Na Zlínsku. Brt. — s infinit. Lovec sa zabral lesom polovať. Phld. IV. 4