ZadoutiZadouti, duji, duj, duje (íc),
ul,
utí;
za- douvati — začíti douti, anfangen zu blasen o. wehen, ein wenig blasen, wehen. —
abs. Vítr zadul a oheň se zvýšil. Us. —
co kam. Ponocný dvanáct zadul
do své hlásnice. Div. z ochot. Ach, to vaše preútle svedomie! Je to pravá na týke zástava: vlaje vždy ta, kam zaduje vetor. (Na Slov.). Zbr. Lžd. 210. —
odkud. Libý větřík
od východu zadul. —
kdy. O polnoci zaduje povichřica. Dbš. Sl. pov. I. 516. —
si nač. Zadul si na píšťalku. Us. Dbv.