ZahájitiZahájiti, zahaj, zaháje (íc), zahájeti (Kšch. 5.), il, en, ení;
zahajovati = zahraditi, za- brániti, einfrieden, einhägen, einzäunen, verhüten, einschränken, verbieten. Vz Há- jiti
. — co: zahradu, pole, Us., louku (za- hraditi), D., soud (poněvadž se místo, kde soudy se odbývaly, zaháj lo, oddělili se soudcové od stran. Vz Pr 1869. str. 594.)
, CJB. 381., Faukn., Tov., Ros., Žer. Z. sněm, sjezd, hromadu, nový věk, řadu přípitků, boj, jízdu, ples a p.,
lépe:
počíti, poněvadž se v těchto případech nic nezahrazuje. Cf. Brs. 2. vyd. 267. Z. svůj život (uhájiti, zachrá- niti). Sl. let. III. 28. —
co čím jak: hrad- bou, D.; soud těmi slovy, V., soud mocí boží, mocí knížete. Vš. Sněm touto řečí zahájil. Us. Mravní požadky nauky křesťan- ské vyšší autoritou zahájeny či posvěceny jsou. MP. 3. A hrličky stenom lásky po zápoľach cukrujúce, kukulienky žartujúce, vtač zo sna hory budiacu, deň i večer ve- seliacu zaháj
v radosť Pánu svojmu. Hrbň. Rkp. Sp. st. D. (Šd.). Z-il rozpravu o věci té touto úvahou, Pdl. —
komu co, čeho (zapovědíti). Z. komu co. Jel. Zahaj mi toho. Svěd., Bibl. Rannie hodiny sú vždy tak krátke, bystré v letku, nemožno púť jim zahájiť. Phld. IV. 24. —
co kde. Soud
před někým z. Ctib. Začíná se
v srdci jeho soud zahajovati. Kom. Neměv na tom dosti, ješto jsem sobě
na těch Újezdech zahájil, abych píci a trávu měl. Půh. II. 435. —
kdy. Řehoř zahájil synodu dle vší podobnosti
v sobotu před nedělí květnou; Valná synoda zahájena jest v týden po let- nicích. Ddk. II. 254., 382. (Té
.). — s infint. Hoferom zahájeno (zakázáno) krpce krájat a to preto, aby se každý silil hospodarem být. Sl. let. I. 59. Nemá vám zahájeno býti to učiniti. Sych. — Jel. —
aby. Nemůžeme z., aby ptáci nad námi nelítali. Vz Brániti (ku konci).