Zahráti
Zahráti, zahraji, zahrám, al, ál, án, ání; zahrávati = počíti hráti, zu spielen anfan- gen, auf-, anspielen, ein wenig spielen; po- hrávati, spielen, scherzen, schäkern. Vz Hráti. — abs. Zvěř zahrává (hlásí se) Škd. exc. — co: Již to zahral (již se to zahralo, již jest zahráno; ve hře v karty = obmeškati). Ros. — nač: na housle. Ros. Zahrajte mně na housličky, na tu basu, na ty dudy. Er. P. 258. Z. si na slepou bábu, na řemesla. Šd. Maćejko, Maćejko, zahraj mi na ćenko, na tu čeňku strunu : hej dzunu, dzunu, dzunu. Sš. ps. 230. Na pána si z. Dch. Tak budu mít svatého podobu, když si na čerta nejlíp zahraju. Shakesp. Mutina zahrál si tedy na chytráka. Ddk. II. 401. Zahrajte mi na hú- sličky, že já mosím od matičky, čes. mor. ps. 247. Zahrajte mi na tú basu, ať rozve- selím všecku chasu. Brt. Ps. 32., 615. Tak spíval Kozorád a po ňom spolu spívali všetci ostatní a na pastýrsku zahrávali hudbu. Hol. 367. — komu. Zahrajte mně. Us. Dej si zahráti = dej si pokoj! S takovými žerty dej si z. Us. Kšť. Nehořekaj si, daj sobě z. Brt. P. 84. Páni sa pobijú a ty sedliak trp; páni sa zahrajú a ty sedliak plať. Phld. III. 403. Zahrál mu = vyplatil ho, er hat ihm einen Tanz gemacht. Zahrej nám muziko, zahrej nám vesele, nevěsta nám plače, ať se nám zasměje. Sš. P. 525., 487. Dej si z. domů (kliď se, lass dir heim geigen). Dch. Zahrajem vám jednou freško. Hdk. A keď si od zeme chlapci zadupkajú, dvanástim stoliciam žilky zaihrajú. Btt. Šp. 57. Do kola zastala, tvár jej zaihrala a ústmi sa pieseň sladká rozlievala. Sldk. 456. — co komu: píseň. Us. — v co: v karty. D. Z. si v pulku (v míč). Mor. Šd. Lepší karty nežli kabát, můžeme si někdy zahrát. Us., Sš. P. 608. — s kým. D. Dnes se mnou ďas zahrává. Sych. Nyní bys se mnou zahrávati chtěla, schäckern. Jir. Ves. čt. 280. Zahrávati s děv- čaty. Er. P. 385. S ohněm si zahrávati. Us. Šd. Milenci spolem si zahrávají; Kočka s myškou si zahrává. Us. Šd. Zahrávala sa tu dievča s bielym berancom a zabával sa šuhaj s krásnym dievčatom. Dbš. Sl. pov. VIII. 42. Synček mal pri sebe loptu, s tou sa zaihrával. Dbš. Sl. pov. I. 272. V krá- lovskom paláci, kde sa s krásnou Uliankou zaihraval. Ib. 1. 32. Smrť si s ním zahrává (umírá). Č., Tkč. — čím. Větrové korábem zahrávali. Sych. Již každý blázen umí slovy zahrávati. Shakesp. Tč. — kom (kde, komu). Zahrejte u dveří o té její dceři. Er. P. 467. Zahrejte vy jí o dceři Barbore. Hudci jali hráti a máti plakati. Sš. P. 144. — kde. V líčku zahrál ruměn. Osv. V. 763. Hneď mu slzy v očiach zaihraly. Dbš. Sl. pov. I. 214., VII. 60., Sldk. 138., Mt. S, I. 111. Hneď všetky zahrajú v ňom žíly. Zbr. Lžd. 28. Ďalej zahráva, jak i tu zas opustili krajnu (hrá na harfu). Hol. 66. Těmto na- dešla zase chuť z. si v západní Europě na pány. Ddk. II. 55. Úsměv nikdy nezahrál kol jeho rtů. Hrts. — jak. A to dievča je jen mazna, čo sä pekne zahrať nezná. Hdž. Čít. 105. Zle někomu zahráti; S ně- kým zle zahráti, mit Einem arg umspringen ; Z. někomu pořádně, lehkomyslně, podivně, kruté, opovážlivě, nebezpečně. Dch. Zahraj do hajduka. Kol. ván. 153. A jedným veľkým citom serdcia ím zahraly a jeden strašný ohlas ústa jim vydaly: Mor ho! krikla družina slovanská od razu. Chlpk. Šp. 8. K tanci zahráti. Us. To zahrává všemi bar- vami. Us.