ZahrčetiZahrčeti, čí, hrč, hrče (íc), el, ení;
za- hrkati; zahrknouti, kl, utí =
začíti hrćeti. anfangen zu rasseln), zu schnurren, zu rieseln. —
abs. Hodiny zahrkly, einen Schnarrer machen. Dch. Cosi tam zahrklo. Us. Tč Vyletěla holuběnka od súsedů ze dvorenka; jak letěla, zahrkala, na druženky zavolala Sš. P. 442. —
kde: Vůz
na ulici,
v prů- jezdě zahrčel. Zahrklo ve mně jako ve starých hodinách. Us. Šd. Voda
mezi kamením za- hrčela. Us. Tč Zahrčel vůz
před domem, na silnici. Us. Šd. —
komu. Tak mně duša zahrčala (říkají, když někdo někoho z ne- nadání do zad udeří) U Vsetína. Vck. —
(co) čím. Zahrkati hrkačem, schnarren. Šd. Zahrkati polívku smetanou a vejci, einrühren (zakloktati, zakverlovati). Mor. Brt. Vz Za- hrkotati.