Zakládatel
Zakládatel, zakladatel, e, m., der Gründer. Vz Zakládač, Zakládati. Z. kláštera, Jg., říše. Us. Z. měst, der Städtegründer, dynastie, Šmb. Stř. II. 266., 140., nového náboženství, Lpř. Děj. I. 21., fondu, nadace, Matice české (zakládající člen). Us. Pdl. Z-lé kostela ně- kterého zvolili jej sobě také místem věčného odpočinku svého; O církev vysoce zaslou- žilý zakladatel císařství římsko-německého; Po pravidle přijal z. kostela zároveň také zastupitelství. Ddk. II. 432., III. 261., IV. 273. Z. rodu panovničího. Lpř. J.